Drtivá většina dobrovolníků ochotných sloužit lékařskému výzkumu k testování bere tuto zkušenost jako možnost zaplacení dluhů, půjček či rychlý přivýdělek. Část z nich se však této činnosti věnuje skutečně profesionálně. Nechat své tělo testovat je pro ně životním posláním, nebo spíše zcela regulérní kariérou.
Vědecký výzkum, a především ten lékařský potřebuje před vypuštěním léků na trh udělat finální testy a vyzkoušet reakci lidského těla na nový lék. Do těchto klinických studií bývají zpravidla přihlašováni pacienti, kteří trpí určitou chorobou, a podle prvních testů se předpokládá, že by jim nová léčba mohla pomoci. Druhou skupinou jsou lidé, kteří využijí služeb webů, jako je GPGP.net (Guinea Pigs Get Paid - volně přeloženo Morčata dostanou zaplaceno), kde lze nalézt seznam klinických studií po celém světě a rovnou si o nich zjistit bližší informace, podmínky přijetí a samozřejmě finanční ohodnocení.
Život profesionála se primárně skládá ze studování výše zmíněného webu, z odhadu rizik, která mohou nastat, a z častého létání z místa na místo. Odměnou jsou stovky a tisíce dolarů, přičemž ti opravdu snaživí si mohou ročně přijít i na 50 tisíc dolarů a více. Na oplátku musejí pojídat léky, testovat doplňky výživy, podstoupit desítky krevních testů a řadu dalších zákroků, jejichž cena se odvíjí od možných rizik.
Občas takový test končí i nešťastně - v březnu roku 2006 podstoupilo osm mužů v londýnské nemocnici test léku TGN1412. Během minuty po podání první dávky se šest z nich zhroutilo v bolestech a došlo u nich k selhání několika orgánů. Přestože všichni testovaní muži přežili, utrpěli trvalé následky v podobě poškození vnitřních orgánů a imunitního systému.
Právě rizika jsou hlavním důvodem, proč je profesionálních „morčat“ tak málo. Nežádoucí vedlejší účinky léků se nedají vždy dobře odhadnout a pro „profesionální pokusné králíky“, kteří se věnují testování na plný úvazek, představují stinnou stránku jejich zaměstnání.
Řada těchto dobrovolných pacientů to však bere jako součást svého povolání a má na věc trochu odlišný pohled. Například muž jménem Scott, který se řadí v této oblasti mezi veterány, říká: „Pracoval jsem na stavbě a trvale jsem si poškodil jednu ruku. Pracoval jsem jako elektrikář a viděl jsem kolegu, co byl zabit elektřinou. Být laboratorní myší je jediná pracovní situace, kde máte plnou pozornost lékařského personálu. Je to nejbezpečnější práce, kterou jsem kdy dělal.“
O autorovi| PETR MÁRA, Autor je šéfredaktorem serveru MujMac.cz
