Dvouletý akční plán na posílení lidských práv v Číně schválil Peking v dubnu 2009. Dokument sliboval mimo jiné lepší právní ochranu osob a více politických práv. Zahraniční komentátoři však tehdy upozorňovali, že v plánu mnohdy chyběla upřesnění, jak se jeho body mají naplňovat.
Podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AP, harmonogram plánu minulý měsíc skončil. Přestože Peking zaslouží pochvalu za jeho zveřejnění, dokument prý kvůli četným pochybením v oblasti lidských práv zůstal hlavně „řadou nesplněných slibů“.
Stav lidských práv v Číně se dostal do středu pozornosti v souvislosti s udělením Nobelovy ceny za mír čínskému vězněnému literárnímu kritikovi Liou Siao-Poovi. Jeho manželka se krátce po oznámení nového laureáta loni v říjnu ocitla v domácím vězení. Desítky Liouových příznivců byly zastrašovány, zadrženy nebo jim bylo zabráněno odcestovat do Norska na ceremoniál předání ceny.
Čína podle AP obvykle definuje lidská práva z ekonomického hlediska, jako je zajištění bydlení nebo lepší životní podmínky. Peking v zářijové zprávě prohlásil, že internet umožnil transparentnější vládnutí v zemi a životní úroveň „se na základě ekonomického a sociálního vývoje zvýšila“.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
