NEW YORK / PRAHA „Podobně jako lidé v Ázerbájdžánu, v Číně, v Rusku a v Saúdské Arábii vím, co je to žít v zemi, kde stát kontroluje veřejnou výměnu názorů, potlačuje opozici a zásadně omezuje svobodu slova. Proto je pro mě dvojnásob zarážející ochota, s jakou demokracie Latinské Ameriky a Asie přihlížejí tomu, jak Rada pro lidská práva dál ztrácí svou důvěryhodnost a respekt,“ kritizoval bývalý český prezident Václav Havel ve sloupku pro deník The New York Times včerejší volby do Rady pro lidská práva při OSN.
Právě země, o kterých se zmínil, usilovaly o to, aby se do rady dostaly. Vzhledem k tomu, že prakticky neexistovali jiní kandidáti, se jim to nakonec s výjimkou Ázerbájdžánu povedlo. Členem rady se navíc poprvé staly i Spojené státy, které se tak dostaly do stejného orgánu se zeměmi, kde se lidská práva vážně porušují - Kubou, Saudskou Arábií, Čínou a Ruskem.
Havel mluvil o frašce. „Představte si volby, jejichž výsledky jsou z větší části předem dané a v nichž usilují o zvolení kandidáti, kteří jsou obecně označováni za nekompetentní. Jakékoliv demokratické volby, které by proběhly podle takového scénáře, by byly považovány za frašku,“ napsal Havel.
Kšeftování s hlasy Valné shromáždění vybíralo pro osmnáct míst jen z dvaceti kandidátů. Křesla v Radě pro lidská práva se přitom rozdělují podle geografické příslušnosti k danému světadílu, přičemž hned za tři světadíly se nominovalo přesně tolik zemí, kolik je v radě křesel. Valné shromáždění tudíž nemělo na výběr.
Nebo vlastně mělo. Havel totiž vyzval jeho členy, aby při tajných volbách bojkotovali kandidáty, kteří jsou kritizováni za porušování lidských práv. „Vypadá to, jako by se zapomnělo na závazek přijatý před pouhými třemi lety, který zněl: vytvořit instituci schopnou bránit oběti a vystupovat proti porušování lidských práv kdekoliv na světě,“ připomněl Havel s tím, že rada vznikla v roce 2006 coby nástupce staršího Výboru pro lidská práva, který „dlouhá léta umožňoval největším provinilcům, jako je Súdán nebo Zimbabwe, blokovat akce namířené proti nim“. Rada vznikla podle Havla právě proto, že měla být jiná. „Teď se ale zdá, že princip ustupuje prospěchářství. Vlády vyměňují hlasy ve volbách do rady za hlasy ve volbách do jiných orgánů OSN a upřednostňují politikaření před bojem za lidská práva. Fakt, že není dostatek kandidátů, svědčí o tom, že státy, kterým jde o dodržování lidských práv, pro to jednoduše nedělají dost. Latinská Amerika dovolila Kubě, aby usilovala o obnovení svého členství,“ konstatuje Havel. Bývalému českému prezidentovi daly za pravdu nevládní organizace Freedom House a Human Rights Watch, které se postavily proti nominaci sedmi z dvaceti zemí - Ázerbájdžánu, Kamerunu, Číny, Kuby, Džibuti, Ruska a Saúdské Arábie.
***
Rada pro lidská práva při OSN
Instituce, kterou kritizoval Václav Havel, sídlí v Ženevě a smyslem její existence je dohlížet na dodržování lidských práv. V praxi se to projevuje tak, že Valnému shromáždění OSN podává zprávy o případech porušování lidských práv a doporučuje, aby se zvážila opatření, která by provinilce přiměla ke změně politiky. Má celkem 47 členů.
cer
