Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Lidské kmenové buňky začínají léčit

Česko

Slibná metoda využívající buněk z embryí se nejdřív uplatní při léčbě popálenin, brzy má pomoci i pacientům s odumírající sítnicí

S velkými nadějemi očekávané léčebné metody využívající lidské embryonální kmenové buňky se již přiblížily fázi klinických zkoušek. Mají pomoci nevidomým, ochrnutým, lidem s těžkými popáleninami i diabetikům.

Tvorbu kůže pro překrytí těžkých popálenin slibují nadějné výzkumy francouzsko-španělského týmu vedeného Christine Baldeschiovou z výzkumného centra I-STEM ve francouzském Evry. Francouzští biologové a lékaři jako první použili k laboratornímu vypěstování lidské kůže embryonální kmenové buňky.

Tyto buňky se získávají z velmi raných lidských zárodků. Vyznačují se schopností neomezeného množení. Pokud jim vytvoříme v laboratoři vhodné podmínky, dokážou se proměnit na jakýkoli z 230 typů buněk dospělého lidského těla.

Lékaři umějí vypěstovat těžce popálenému pacientovi kusy nové pokožky z buněk jeho vlastní kůže. Potřebují k tomu ale několik týdnů. Hledají proto něco, čím by popálená místa dočasně zakryli a chránili je tak před infekcí a dalšími komplikacemi. Tým Christine Baldeschiové donutil lidské embryonální kmenové buňky během čtyřicetidenní laboratorní kultivace k proměně v buňky zvané keratinocyty. Tyto buňky chrání povrch lidské kůže a zajišťují její neustálou obnovu.

Následně vědci spojili vypěstované keratinocyty s dalšími typy kožních buněk vypěstovanými z „univerzální suroviny“ embryonálních kmenových buněk. Vytvořili tak kompletní lidskou kůži. Zbývalo už jen otestovat, jak uspěje v živém organismu.

Pro závěrečné pokusy spojili francouzští vědci síly se španělskými kolegy, kteří mají bohaté zkušenosti s transplantací lidské kůže zvláštním laboratorním myším s oslabeným imunitním systémem. Tyto myši nevnímají lidské buňky jako cizí a snesou je ve svém těle. Umělá kůže z francouzské laboratoře se při testu plně osvědčila. Myši si ji nesly na těle ještě po čtvrt roce a kůže neztrácela nic ze svých základních funkcí. Výsledky experimentů přinesl na svých stránkách prestižní lékařský časopis The Lancet.

„Keratinocyty vypěstované z lidských embryonálních kmenových buněk najdou okamžité uplatnění při léčbě popálenin třetího stupně,“ říká Christine Baldeschiová.

Kliniky, kde se léčí těžké popáleniny, by mohly mít zásobu kožních buněk napěstovánu dopředu do zásoby a průběžně je využívat pro překrytí popálenin pacientů. V budoucnu by mohly být stejné buňky využity pro trvalou náhradu kůže například u pacientů, kteří trpí v důsledku dědičné choroby „křehkostí kůže“. Těmto lidem se i při slabém podráždění odlupuje kůže a nechává po sobě otevřené, bolestivé rány náchylné k zánětům. Nová kůže by byla podstatně odolnější a nemocné by vyléčila.

Živá voda pro poraněnou míchu Lidské embryonální kmenové buňky si pomalu ale jistě razí cestu do nemocnic k pacientům. První klinické zkoušky měla už letos zahájit americká biotechnologická společnost Geron, která z lidských embryonálních kmenových buněk pěstuje buňky využitelné pro hojení míchy. Lékaři byli připravení vstříknout pacientům krátce po úrazu do poraněné míchy buňky, jež by zmírnily následky poškození míšní tkáně.

Buňky označované jako oligodendrocyty produkují bílkovinu myelin, jež chrání nervová vlákna. Kromě toho produkují tyto buňky i pestrou škálu tzv. růstových faktorů. Ty působí v poraněném místě jako pohádková živá voda. Zachraňují nervové buňky, které by v důsledku poškození tkáně dále hynuly a zhoršovaly by tak následky úrazu. Pokusy na potkanech dopadly na výbornou. Po injekci oligondendrocytů do přerušené míchy se zvířatům vracela síla do zadních nohou. Unesly tíhu těla a byly schopny pohybu.

Slibně se rozjíždějící projekt nedávno zastavil americký Úřad pro potraviny a léčiva, který má dozor nad bezpečností nových léčebných postupů. U některých potkanů se v místě injekce oligodendrocytů vytvořila v tkáni míchy jakási jizva. Dokud se neprokáže, že jizva pacientům neublíží, klinické zkoušky pokračovat nebudou. Firma Geron doufá, že testy obnoví do konce roku 2010.

Lidské embryonální kmenové buňky budou proto možná dříve léčit slepotu. Americký Úřad pro potraviny a léčiva momentálně projednává žádost společnosti Advanced Cell Technology o zkoušky léčby, která by buňkami vypěstovanými z lidských embryonálních kmenových buněk nahradila nemocnou oční sítnici.

Dětem postiženým tzv. Stargardtovou makulární dystrofií odumírají světločivné buňky sítnice a čeká je neodvratná slepota. Vědci z Advanced Cell Technology vypěstovali z lidských embryonálních kmenových buněk náhradu za odumřelé buňky. Pokusy na potkanech prokázaly, že transplantace buněk do oka zlepší vidění o 100 %. Buňky nemizí ze sítnice ani po dlouhé době a kromě toho, že se samy podílejí na vidění, brání úhynu pacientových světločivých buněk postižených chorobou. Naděje po létech problémů Výzkum léčby lidskými embryonálními kmenovými buňkami se přiblížil prvním klinickým zkouškám na lidských pacientech i na mnoha dalších frontách. Americká společnost Novocell je připravena k testům buněk, které byly vypěstovány tak, aby produkovaly inzulin a mohly léčit cukrovku. Na rok 2012 plánují klinické zkoušky i francouzští lékaři vedení Philippem Menaschém z pařížské nemocnice Georgese Pompidoua. Ti vypěstovali buňky schopné uzdravovat srdeční svalovinu lidí trpících kardiovaskulárními chorobami.

První lidské embryonální kmenové buňky získali vědci před více než deseti lety. Počáteční nadšení rychle pohaslo, když se ukázalo, že práce s těmito buňkami je velmi složitá. Výzkum komplikoval i odpor části veřejnosti, která se nedokáže smířit s faktem, že pro vznik těchto embryonálních buněk je nutné zničit lidské embryo. Americký prezident George Bush dokonce v USA na několik let zmrazil financování tohoto výzkumu z federálního rozpočtu. Teď se pacientům, kterým by tyto buňky mohly vrátit zdraví a zachránit život, konečně blýská na lepší časy.

Autor:

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...