DILLÍ Podle fosilních nálezů obývali primáti Severní Ameriku, Evropu a Asii nejméně před 55 miliony let. Fosilní záznamy o linii antropoidních primátů, kam patří dnešní opice, lidoopi a člověk, ovšem sahají jen 45 milionů let do minulosti. Posun o více než 10 milionů let nyní přinesl objev droboučkých zubů v uhelném dole v indickém státě Gudžarátu. Podle datování fosilií mikroskopického mořského planktonu, které se nacházely ve stejné vrstvě, jsou zuby staré asi 54,5 milionu let. Zuby prozkoumal tým odborníků, který vedl evoluční antropolog Richard Kay z americké Duke University. Podle něj zuby patřily maličkému primátovi, který mohl vážit asi tolik, kolik váží dnešní nejmenší druhy lemurů - tedy mezi 55 a 85 gramy. Tvar zubů naznačuje, že se zvíře živilo převážně ovocem a hmyzem. Fosilie, která přinesla značný posun v historii antropoidních primátů, představuje nový rod i druh. Dávný primát dostal jméno Anthrasimias gujaratensis, ve kterém se spojuje řecké slovo pro uhlí, latinský výraz pro opici a jméno indického státu Gudžarát. Ve stejných vrstvách se našly i fosilní pozůstatky dvou dalších primátů. Ti ale podle autorů článku, který tento týden vychází v časopise PNAS, nepatří k antropoidní linii. Anthrasimias má proto nárok na titul nejstaršího známého antropoidního primáta.
Další aktuality z přírody i vědeckých laboratoří dnes v 18 hodin v pořadu Natura na www.rozhlas.cz/leonardo
