Dokument reformující Evropskou unii tak může podepsat i prezident Horst Köhler. Kvůli dalším možným stížnostem u ústavního soudu však není jasné, zda smlouvu podepíše bez dalšího otálení. Ratifikační proces ještě nebyl dokončen také v Irsku, Polsku a České republice. Schválené průvodní zákony mají posílit pravomoci národního parlamentu v evropských záležitostech, čímž ratifikaci smlouvy v červnu podmínil německý ústavní soud. Současně ale konstatoval, že Lisabonská smlouva, kterou už předtím schválily obě komory německého parlamentu, je v zásadě v souladu s německou ústavou.
Připravuje se další stížnost Doprovodnou legislativu, kterou 8. září stvrdil i Spolkový sněm, však hodlá u ústavního soudu napadnout bývalý šéf oceláren Thyssen Dieter Spethmann, jenž se podílel už na první stížnosti vůči Lisabonské smlouvě. Spethmann mimo jiné namítá, že odpovědnost Spolkového sněmu za převádění evropské legislativy do národního práva není dostatečně ošetřena a chce ratifikaci Lisabonské smlouvy pozastavit. Včera schválené zákony poskytují oběma komorám německého parlamentu více prostoru pro ovlivňování evropské legislativy a upravují spolupráci mezi federální úrovní a jednotlivými spolkovými zeměmi v záležitostech EU.
Konkrétně má mít německý parlament právo být včas, nepřetržitě a písemně informován vládou o všech záměrech týkajících se EU, zvlášť pak v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. Vláda rovněž musí dát parlamentu prostor k vyjádření svého postoje k vyjednávacím pozicím vlády vůči EU, pokud jde o přesouvání kompetencí do Bruselu.
