„Bílou knihu nyní můžeme odložit a přistoupit k druhému kroku. Tím je vznik konkrétního věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání,“ řekl Liška s tím, že věcný záměr může začít vznikat právě díky diskusi, kterou Bílá kniha vyvolala.
První návrhy zákona by ministerstvo mělo dokončit již do konce týdne. Do vlády by měl jít kompletní věcný záměr zákona nejpozději v červenci.
Podle Lišky však není možné dělat reformu bez navýšení financí ve vysokém školství. Podle jeho slov to musí jít ruku v ruce. Jeho cílem je například zvýšit výdaje do vzdělání, které dnes v Česku tvoří 0,6 procenta DPH. „Rád bych tuto částku zvýšil na jedno celé procento,“ dodal ministr.
Podpora od Švejnara Dalším z cílů ministerstva je zpřístupnit studium na vysokých školách všem potenciálním studentům. To se totiž dnes neděje. Vysokoškolské studium je podle Lišky nepřístupné hlavně pro studenty ze sociálně slabých rodin. „Dnes má přístup ke studiu devět ze sta dětí dělnických rodičů,“ uvedl Ondřej Liška.
Již nyní je proto jasné, že věcný záměr zákona ani samotný zákon nebudou počítat se zavedením školného na školách. Ministr naopak chce zavést podpory pro sociálně slabé studenty.
Reforma školství počítá např. také s větším propojením škol se soukromým sektorem či s rozdělením vysokých škol do tří skupin: vzdělávací, výzkumné či profesně orientované.
Přestože obsah Bílé knihy i celá reforma vysokého školství mají mnoho odpůrců a kritiků, včera reformu veřejně podpořil prezidentský kandidát a ekonom Jan Švejnar. Ten si myslí, že je nutná, a její přípravy považuje za kvalitní. Nemyslí si ani, že by kvůli reformě přišly vysoké školy o velkou část své autonomie, což je jedna z největších obav a kritik ze stran rektorů.
„Autonomie na školách je velmi důležitá a myslím, že i zde zůstane zachovaná,“ řekl Švejnar.
Je přesvědčený, že kdyby byl zákon o terciárním vzdělávání schválen i v podobě, jakou má dnes Bílá kniha, pak by se české vysoké školství zlepšilo. „Univerzita Karlova by se klidně mohla dostat mezi první stovku nejlepších vysokých škol na světě,“ dodal.
Popsal také, jak funguje vysoké školství v Americe, kde přednáší na Michiganské univerzitě.
„Profesoři jsou zároveň i manažery. Akademik má absolutní svobodu, nikdo mu do ničeho nemluví, učí, jak chce a co chce. Má to však jednu podmínku - musí to dělat na špičkové úrovni a ve špičkové kvalitě,“ popsal Švejnar.
