Navíc mnozí z „nocležníků“ za práci zdravotníků nezaplatí, a magistráty a krajské úřady proto na provoz záchytek přispívají miliony korun ročně.
„Nejčastějšími klienty jsou opilí bezdomovci, z nichž většina za naše služby nezaplatí,“ připustila vrchní sestra pražské záchytné protialkoholní stanice Jana Matušinská.
Také pracovníci kroměřížské nemocnice, kde se za záchytku platí nejvíce v Česku, na internetu uvádějí, že mnozí opilí se nechávají do zařízení přivézt, když nemají kde spát.
V roce 1951 zakládala dnes již nežijící ikona protialkoholní léčby, docent Jaroslav Skála, první záchytku na světě U Apolináře v Praze. Proslul mimo jiné tím, že pacienty z léčebny nechával pomáhat na záchytce, aby zažili práci s opilými. „Záchytky nefungují ideálně. Jejich cílem bylo ochránit člověka před poškozením a zjistit, zda nemá dlouhodobý problém s alkoholem.
„Nejčastějšími klienty jsou opilí bezdomovci, z nichž většina za naše služby nezaplatí,“ připustila vrchní sestra pražské záchytné protialkoholní stanice Jana Matušinská.
Také pracovníci kroměřížské nemocnice, kde se za záchytku platí nejvíce v Česku, na internetu uvádějí, že mnozí opilí se nechávají do zařízení přivézt, když nemají kde spát.
V roce 1951 zakládala dnes již nežijící ikona protialkoholní léčby, docent Jaroslav Skála, první záchytku na světě U Apolináře v Praze. Proslul mimo jiné tím, že pacienty z léčebny nechával pomáhat na záchytce, aby zažili práci s opilými. „Záchytky nefungují ideálně. Jejich cílem bylo ochránit člověka před poškozením a zjistit, zda nemá dlouhodobý problém s alkoholem.
| Více si o záchytných stanicích přečtěte v pondělním vydání deníku |
