Slodí, jež dováží čaj a kávu, nás už dávno seznámil básník Konstantin Biebl. S loděmi, jež převážejí zbraně nebezpečným režimům, nás seznamuje sám život. A právě mezi plavidla, jež otvírají oči, se může zařadit i silně medializovaná Arctic Sea.
Proč se o ní tak mluví, když o faktickém pozadí jejího zmizení či únosu ani jejího nákladu nevíme nic spolehlivého? Možná právě proto, aby se mluvilo. Přistoupíme-li na poněkud konspirační verzi publikovanou v britských Timesech, bez problémů se dokážeme vcítit do uvažování šéfů Mossadu, pokud za věcí stojí.
Dejme tomu, že Arctic Sea plula skutečně s nákladem ruských protiletadlových raket S 300. Dejme tomu, že skutečnou destinací byl opravdu Írán. Co je potom v úvaze služby, jako je Mossad, nejdůležitější? Překazit jednu zásilku raket posilujících obranu Íránu? Nebo tu kauzu medializovat tak široce, až se bude celý svět po dávkách, ale nepřetržitě dovídat o zbrojních kšeftech Moskvy s Teheránem? Člověk nemusí být zrovna James Bond, aby preferoval tu druhou možnost – či nejlépe obě dohromady.
Brzy tomu bude osm let, co Izraelci na základě informací z USA zadrželi v Rudém moři loď Karine A vezoucí íránské zbraně a výbušniny do Gazy. Jásira Arafáta, který tvrdil, že jeho palestinská samospráva nemá se zásilkou nic společného, CIA označila za přímo odpovědného za pašování zbraní, což do té doby tvrdil pouze Izrael. To zjištění otevřelo oči Georgi Bushovi, jenž Arafáta označil za lháře a přerušil s ním kontakt. Kdy, komu a po jakých informacích otevře oči případ lodi Arctic Sea? To je, oč tu běží.
Čtěte „Mossad prý odhalil...“ na straně 1
