BRNO Je nová, moderní, splňuje všechny předpisy a v jejím řízení pomáhá počítač. Nová loď na Brněnské přehradě nese název Lipsko a měla by se dožít nejméně stejného věku jako její předchůdkyně. Připlula s ní ale změna: je po šesti desítkách let první lodí, která nevznikla přímo na břehu přehrady v rukou brněnských dopraváků.
„Samozřejmě jsme uvažovali, že bychom ji postavili sami, případně využili nějakých základů, které bychom doplnili. Ale byla to věc praktická, otázka kapacit, ale třeba i záruky,“ potvrdil provozní ředitel dopravního podniku Jiří Valníček.
Novou loď Lipsko, pojmenovanou podle partnerského města, sestavili v loděnici v Hlavečníku u Týnce nad Labem. Stála 15,5 milionu korun, pojme kolem dvou set lidí a následovat ji mají další čtyři se stejnou podobou. Stejně jako ty dosavadní poháněné elektřinou.
„Postupně se na Lipsku zaškolíme všichni, příští rok přibudou dvě a další rok taky,“ vysvětlil šéf kapitánů brněnské flotily Martin Ecler. Znamená to, že pokud nenastane nic nečekaného, letošní sezona je poslední pro lodě Praha a Bratislava, příští pro Dallas a Veveří. Zůstane jen menší loď Brno. „Je formálně nejstarší lodí z roku 1949, ale je z předloňska v podstatě znovu postavená,“ poznamenal Ecler.
Další lodě už takové štěstí nemají. Vznikly v letech 1953 až 1961 a přes rozsáhlé rekonstrukce dosluhují. Opravami už zmizela i velká část důkazů, že k jejich stavbě použili tvůrci části starých tramvají včetně motorů. „Nejtramvajovější“ zachovanou lodí byl Pionýr, který si i s jeho dveřmi a okny ze starých „šalin“ koupila na památku radnice Brna-jihu a udělá z něj ozdobu sportovního areálu. K prodeji budou podobně i zbývající lodě.
„Lipsko je moderní, ale ty staré vypadají tak nějak lépe. Podle různých siluet jde hádat, která je která,“ svěřil se LN při sobotním slavnostním křtu Lipska Pavel Holiš, který spolu se stovkami lidí zahájení generační obměny přihlížel. „Je elegantní, je to věc zvyku. Mně se docela líbí, i když je jiná. Na Dallasu, tehdy Moskvě, jsme se seznámili s manželkou, teď vedu vnuka, aby viděl, jak vypadá,“ dodal další přihlížející, Daniel Bečka.
Osud jim ani nikomu jinému z diváků nedopřál, aby se Lipskem svezl – bouřka v pátek narušila jednu ze součástek, takže nová loď jako jediná nevyplula a zůstala stát v přístavu. Křest za účasti delegace z lipské radnice ji ale neminul, při něm také sjela na vodu. Do provozu se dostane za několik dnů, až součástka dorazí z Kanady. Staré lodě spolehlivě „odpluly“ po roční přestávce kvůli upuštěné přehradě své defilé i první jízdy. Byly plně obsazené.
***
LODĚ Z BRNA SLOUŽILY PO CELÉ REPUBLICE. I NA SLOVENSKU
V loděnicích na břehu Brněnské přehrady nevznikly jen lodě pro tuto nádrž. Plavidla z brněnského dopravního podniku, byť ne s ekologickým elektrickým pohonem, sloužily a slouží i na dalších místech: *V roce 1957 vyrobil dopravní podnik lodi Družba, Svoboda a Mír. Ty všechny tři putovaly na Slapskou přehradu, kde se plavidel pro rekreační plavbu nedostávalo. První z lodí po Slapech zamířila na Orlík a už šestnáct let pluje v Praze po Vltavě – a to pod jménem Gladius. Parník Mír zůstal věrný Slapské přehradě a kotví u vojenské zotavovny Měřín. A třetí z plavidel pojmenované Svoboda také stále existuje – po letech služby v Praze zamířilo do Děčína, nyní čeká v Praze na opravu.
* Čtvrtá loď putovala v roce 1958 na Slovensko, kde roky pod názvem Žilina sloužila na Oravské přehradě. Funguje tam i dnes, byť v pozměněné podobě – jako hospoda na břehu nádrže. Ta jediná už nevypluje.
*V roce 1959 vznikla i loď Solidarita. Ta směřovala rovnou do Prahy na Vltavu, v roce 1990 byla přejmenována na Malši a sloužila na Labi u Brandýsa, nyní pod stejným jménem pluje na Orlíku.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
