Velkoprostorové, téměř nečleněné byty s vysokým stropem, do kterých jsou často vestavěna další patra. To jsou takzvané lofty.
Nejdříve si zrušená skladiště za svůj domov vybírala řada umělců a nejrůznějších bohémů v USA či Británii. „Bylo to atypické bydlení pro lidi, kteří se chtěli lišit. Prostě chtěli parkovat svého Harley&Davidsona přímo u postele,“ popisuje první lofty ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT Benjamin Fragner. Postupem času se podle něho loftů chytili developeři a představili je jako způsob luxusního bydlení.
Tak jsou nyní prezentovány i v České republice. V Praze existují zatím čtyři loftové projekty, dva z nich jsou v Libni. Firma IMMO group tu na byty přestavěla původní textilku. „V roce 2002 jsme koupili zrušenou továrnu na Palmovce. Protože jsem firma, která se specializuje výhradně na rezidenční projekty, rozhodli jsme se ji přestavět na 220 loftů, které tu šly postavit díky vysokým stropům,“ říká Tomáš Trnka z IMMO group.
O lofty, jako o jedno z možných využití starých průmyslových objektů, nemají investoři příliš velký zájem. Většina z nich se přiklání ke snazší variantě a přetváří původně průmyslové objekty v kanceláře nebo obchodní centra. „Loftový byt nejde postavit všude. Například u nás ve Vysočanech byl původně strojírenský průmysl. Zdejší budovy jsou proto velmi kontaminované. Je tedy lepší je přestavět na kanceláře nebo na obchodní centra,“ zdůvodňuje Pavel Weishaupt z firmy Codeco situaci ve Vysočanech, kde v bývalých továrních objektech nevznikl ani jeden loftový byt.
Staré průmyslové objekty tak byly ve Vysočanech buď proměněny v kanceláře, nebo padly k zemi. Na volném prostranství pak vznikly klasické bytové komplexy, které jsou nyní základem nové čtvrti. Jedním z nich je Nová Harfa, vybudovaná firmou Finep. „Je to smutná skutečnost. Kanceláře i byty lze stavět všude, ale takové staré haly už nikdo postavit nedokáže,“ hodnotí situaci Trnka z IMMO group.
Nejdříve si zrušená skladiště za svůj domov vybírala řada umělců a nejrůznějších bohémů v USA či Británii. „Bylo to atypické bydlení pro lidi, kteří se chtěli lišit. Prostě chtěli parkovat svého Harley&Davidsona přímo u postele,“ popisuje první lofty ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT Benjamin Fragner. Postupem času se podle něho loftů chytili developeři a představili je jako způsob luxusního bydlení.
Tak jsou nyní prezentovány i v České republice. V Praze existují zatím čtyři loftové projekty, dva z nich jsou v Libni. Firma IMMO group tu na byty přestavěla původní textilku. „V roce 2002 jsme koupili zrušenou továrnu na Palmovce. Protože jsem firma, která se specializuje výhradně na rezidenční projekty, rozhodli jsme se ji přestavět na 220 loftů, které tu šly postavit díky vysokým stropům,“ říká Tomáš Trnka z IMMO group.
| 4. bienále Industriální stopy |
| V Praze, Kladně, Liberci a Ostravě včera odstartovalo čtvrté bienále Industriální stopy. Zaměřuje se na další využití opuštěných továrních objektů. Během bienále čekají návštěvníky i tyto programy: VÝSTAVY * Tvář průmyslové doby 19. 9. - 31 . 10. Staroměstská radnice Výstava unikátních fotografií z archivu Národního technického muzea v Praze o industrializaci * Stopy zmizelé a mizející... 18. - 22 . 9. Ekotechnické museum, Papírenská 6, Praha 6 Výstava fotografií dokumentuje stav průmyslových areálů Prahy 9 - Vysočan. *Druhý dech průmyslové architektury 19. - 26. 9. 2007 M Factory, Osadní 35, Praha 7 Výstava studentských projektů o novém využití průmyslových objektů a areálů EXKURZE * Cesta po industriální Praze 18. 9.: 8.30 - 13.00 Odjezd od hotelu Diplomat |
O lofty, jako o jedno z možných využití starých průmyslových objektů, nemají investoři příliš velký zájem. Většina z nich se přiklání ke snazší variantě a přetváří původně průmyslové objekty v kanceláře nebo obchodní centra. „Loftový byt nejde postavit všude. Například u nás ve Vysočanech byl původně strojírenský průmysl. Zdejší budovy jsou proto velmi kontaminované. Je tedy lepší je přestavět na kanceláře nebo na obchodní centra,“ zdůvodňuje Pavel Weishaupt z firmy Codeco situaci ve Vysočanech, kde v bývalých továrních objektech nevznikl ani jeden loftový byt.
Staré průmyslové objekty tak byly ve Vysočanech buď proměněny v kanceláře, nebo padly k zemi. Na volném prostranství pak vznikly klasické bytové komplexy, které jsou nyní základem nové čtvrti. Jedním z nich je Nová Harfa, vybudovaná firmou Finep. „Je to smutná skutečnost. Kanceláře i byty lze stavět všude, ale takové staré haly už nikdo postavit nedokáže,“ hodnotí situaci Trnka z IMMO group.
