Zakazovat vuvuzely, jak se o to snaží pořadatelé ragbyového mistrovství světa na Novém Zélandu nebo některé fotbalové kluby v Česku, je v těchto dnech vlastně už úplně zbytečné.
Jde o reklamu, kterou otravně uřvané trubky dostávají ve chvíli, kdy je jejich popularita s blížícím se koncem mistrovství světa na ústupu.
Vuvuzely jsou prostě pasé. Fanoušci v jejich případě nejdřív podlehli stejným instinktům jako malé děti natahující ruce po nedostupné hračce. Poté co vuvuzely zaplavily svět a jsou jim snadno k dispozici, je pravděpodobné, že obrátí svoji pozornost zpátky k tradičnějším formám, jak povzbudit svůj tým.
Pokud zůstanou bzučící vuvuzely za pár let jedinou nejvýraznější vzpomínkou na právě vrcholící turnaj, nebude to pro šampionát v Jižní Africe zrovna nejlepší vysvědčení.
Čtěte „Horečka...“ na str. 20
