„Uhynulé živočichy téměř hned sbíraly volavky,“ popsal rybář Alois Jurkovič, který část vyschlého koryta před pár dny prošel u Stránek, jež spadají pod obec Holedeč. Ve vyschlém bahně narazil i na několik škeblí a vodních šneků.
Díky přeháňkám v uplynulých dnech se situace mírně zlepšila. Že by voda říčkou proudila, se však říci nedá. Na některých místech se dá do koryta vstoupit suchou nohou, jinde je několik centimetrů vody. Jak velká část toku je bez vody, se nedá určit, hydrologové mají měřicí stanici jen na jednom místě, a sice ve výše zmíněných Stránkách.
Ze záznamů stanice vyplývá, že od minulého týdne do středečního odpoledne tam bylo sucho, ve čtvrtek ukazovala jeden centimetr. „Pro Blšanku je typické, že protéká územím, které je jedním nejsušších míst v České republice. Že vyschne, se občas stává,“ uvedl hydrolog Jan Šrejber z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem s tím, že naposledy se tak stalo v roce 2007.
Hladina tady přitom průměrně dosahuje výšky kolem dvaceti centimetrů. Průměrný roční průtok je kolem 0,5 metru krychlových vody za sekundu.
Za současný stav může především dlouhotrvající sucho. „Přibývá dnů, kdy je vyšší teplota a tím je i vyšší výpar. Srážky jsou rozděleny nerovnoměrně a jsou spíše krátkodobé, voda tak rychle odteče. Zásoby spodní vody jsou nízko,“ popsal Šrejber.
Dalším faktorem je ráz území, jímž Blšanka protéká. Z velké části se klikatí mezi chmelnicemi a poli. Zemědělcům tak slouží jako hlavní zdroj vody pro zavlažování. Povodí Ohře, které Blšanku spravuje, sice vydalo už před časem zákaz odběru vody z Blšanky i z jejích přítoků, nepříznivý trend už to ale nezvrátilo.
Podle Jana Svejkovského z Povodí Ohře byl zákaz odběru vody z vodních toků v Doupovských horách, na Podbořansku a Žatecku vyhlášen o zhruba čtrnáct dní dříve než v předchozím roce. „Od roku 2014, vyjma roku 2021, byly všechny roky hodně suché,“ poznamenal.
Vzala život minimálně stovce lidí
Situaci by pomohl zlepšit dlouhotrvající déšť. „Krátké přeháňky tak zavlaží trávníky a zemědělské plochy, ale pokud nebude pršet delší dobu, tak v řekách bude voda pořád chybět,“ dodal Svejkovský s tím, že řada toků na Lounsku se pohybuje na malých hodnotách průtoků.
Blšanka pramení v Doupovských horách na území vojenského újezdu Hradiště a ústí do Ohře východně od Žatce. V minulosti ukázala i svoji druhou tvář. Po přívalových deštích v červnu před deseti lety se vylila z břehů a vyplavila domy v Lubenci, Kryrech, Libořicích a dalších obcích. Tehdy vodočet ve Stránkách zaznamenal průtok přes 70 metrů krychlových za sekundu a hladina vystoupala na 270 centimetrů.
Ještě ničivější sílu měla říčka v květnu 1872. V důsledku rozsáhlých bouřek a následných povodní i na jiných tocích se z Blšanky stal smrtící živel. Tehdy neexistovala přesná měření, jak je známe dnes, z historických záznamů a výpovědí odborníci odhadli, že v dolní části povodí mohlo protékat až 350 metrů krychlových vody za sekundu.
V obcích podél řeky zahynulo přes sto lidí a tato událost je dodnes považovaná za nejtragičtější povodeň u nás.
Vylití Blšanky momentálně kvůli nynějšímu suchu nehrozí. A nedostatek vody netrápí jen tuto říčku. Zákaz odběru povrchových vod kvůli nízké hladině se týká řady dalších toků ve všech sedmi okresech Ústeckého kraje. Platí do odvolání, což může být až do podzimních měsíců.
Za porušení hrozí sankce až 50 tisíc korun fyzickým osobám, podnikajícím subjektům až 100 tisíc korun.
Sucho se negativně projevilo i na dolním toku Labe. Mezi Ústím nad Labem a Hřenskem nejezdí delší dobu velké nákladní lodě. Přes léto na tento úsek řeky neposílá turistické lodě ani Ústecký kraj.
