Málokterý vědec se může pochlubit tím, že o jeho objevu napsaly píseň hned tři slavné kapely. Astronom Luboš Kohoutek ano. Po něm pojmenovaná kometa vzbudila v roce 1973 celosvětový ohlas – a to nejen ve vědecké komunitě, ovlivnila i řadu umělců.
Německá elektronická skupina Kraftwerk a čeští „Plastici“ přišli se skladbami inspirovanými Kohoutkovou kometou krátce po jejím objevení. Američtí R. E. M. vydali píseň Kohoutek v roce 1985 na albu Fables of the Reconstruction.
Šlo o jednu z nejjasnějších komet 20. století a o první kometu, kterou pozorovali i astronauti z oběžné dráhy.
Kohoutek ovšem objevil i čtyři další komety a 75 planetek, které pojmenovával po českých osobnostech. Díky jeho mezinárodní autoritě se tak na oblohu dostala jména jako Hus, Komenský,Masaryk, Čapek, Smetana, Dvořák, Palach nebo Voskovec-Werich. Planetka s katalogovým číslem 1850 pak nese jeho jméno.
Proslul také výzkumem planetárních mlhovin, což jsou závěrečná stadia vývoje hvězd s podobnou hmotností jako Slunce. V roce 1967 vydal spolu se svým školitelem docentem Lubošem Perkem vůbec první Generální katalog planetárních mlhovin, který patří mezi nejcitovanější díla českých astronomů 20. století. Další dvě vydání už připravil sám. „Jeho katalog ovšem není pouhým ,telefonním seznamem‘, nýbrž kritickým rozborem velkého počtu pozorování na mnoha dalekohledech,“ připomíná Luboš Perek.
Z Moravy do Hamburku Luboš Kohoutek se narodil v roce 1935 v Zábřehu na Moravě, astronomií se zabýval od mládí. „Znám ho od střední školy, maturoval rok přede mnou na témže gymnáziu v Brně a už tehdy jsme společně pozorovali meteory,“ vzpomíná na kolegu astrofyzik Jiří Grygar.
„Při pozorováních a jejich zpracování projevoval už tenkrát mimořádnou pečlivost, důslednost a vytrvalost v práci. Právě tyto vlastnosti mu podle mě přinesly úspěchy v každém oboru astronomie, kterému se věnuje,“ dodává Jiří Grygar.
Po maturitě Kohoutek vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a poté astronomii na Matematickofyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po několika letech strávených v Astronomickém ústavu ČSAV odjel na stáž na observatoř v Hamburku. Po sovětské invazi se v roce 1970 rozhodl tam zůstat, na observatoři hned získal místo vědeckého pracovníka.
V Hamburku žije dodnes. Po světovém ohlasu na objev komety mu v letech 1973 a 1974 tehdejší režim povolil navštěvovat Československo – ovšem s podmínkou, že nebude veřejně vystupovat.
Tisíce hodin u dalekohledů V letech 1974 až 2003 strávil přes 220 pozorovacích nocí na Jižní evropské observatoři v Chile. „To je suverénně nejlepší skóre českého astronoma na této mezinárodní observatoři,“ podotýká Jiří Grygar. Kromě toho Luboš Kohoutek pracoval také na observatořích ve Španělsku a v Izraeli. Dosud publikoval v mezinárodních vědeckých časopisech 224 odborných prací, které získaly téměř 1800 citací.
Přestože je oficiálně v důchodu, stále se věnuje výzkumné činnosti. Často navštěvuje Českou republiku a spolupracuje s mladými českými astronomy. V posledních letech se zabývá také úvahami o vlivu člověka na zhoršující se stav atmosféry a biosféry na Zemi, před třemi lety na toto téma vydal knihu.
V roce 1995 byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a roku 2004 získal cenu Česká hlava. Dnes v 17 hodin převezme v Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze Nušlovu cenu České astronomické společnosti. Ocenění nese jméno astronoma Františka Nušla (1867–1951). Po slavnostním předání ceny následuje laureátská přednáška na téma Země z pohledu astronoma a autogramiáda stejnojmenné knihy.
