Podle Tomáše Pojara, náměstka českého ministra zahraničí, je Bělorusko jednou ze zemí, která by měla být zahrnuta do takzvaného Východního partnerství. Jde o polskošvédskou iniciativu, jejímž cílem je přitáhnout k unii země ležící na východních hranicích. „Tak jako má Evropská unie Středomořskou unii se Středomořím, tak by měla mít Východní partnerství s východem. To znamená 27 členských zemí plus šest těch sousedních, východních, nikoliv pět. Bělorusko by tam nemělo chybět,“ uvedl Pojar. Mezi těchto šest zemí patří kromě Běloruska i Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Ukrajina a Moldávie.
O tom, jakou podobu by Východní partnerství mělo mít, zatím není rozhodnuto, Pojar ale předpokládá, že by se tomuto tématu mohl částečně věnovat prosincový summit EU v Bruselu. „Nějaké zásadní rozhodnutí by mohlo padnout v prosinci na radě nebo na příští radě v březnu. To je zatím otevřené,“ řekl pro LN Pojar.
Stejně jako proběhlo v červenci setkání zemí Středom o ř -ské unie, mělo by mít podobný inaugurační summit také Východní partnerství. „O summitu ještě nebylo rozhodnuto, ale je možné, že se uskuteční buď na přelomu ledna a února, nebo někdy v dubnu,“ uvedl Pojar. „Pokud bude Bělorusko součástí Východního partnerství a summit se uskuteční, tak se otevírá možnost k tomu, aby do České republiky přijel běloruský prezident,“ dodal náměstek ministra zahraničí.
Jak uvedla mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová pro server EU observer, Minsk ale musí nejprve splnit určité podmínky. Tou hlavní jsou demokratické reformy v zemi. „Žádný konkrétní seznam jsme jim nepředali. Ale určitě se nějakým směrem posunujeme a myslím si, že běloruská strana v zásadě ví, co umožní evropské straně nějaký další pozitivní krok kupředu,“ dodal k tomu Pojar, který s běloruskými představiteli hovořil o Východním partnerství během své nedávné cesty do Minsku.
„Tady v Praze jsme o pozvání Lukašenka vedli hypotetickou diskusi. Dozvěděli jsme se ale o tom až z médií,“ uvedl pro LN Aljaksandr Lahviniec, poradce běloruského opozičního vůdce Aljaksandra Milinkeviče. „Slyšel jsem od jednoho běloruského diplomata, že Češi to začali (tím myslel, že na summit NATO v roce 2002 v Praze nebyl Lukašenko pozván), takže je na nich, aby to i dokončili,“ dodal Lahviniec.
