Opozice se to ještě večer pokoušela zpochybnit s tím, že volby byly „nedemokratické, nesvobodné a zfalšované“. Represemi každopádně zaváněl zásah policie v Minsku, která rozháněla povolební demonstraci a zranila při tom jednoho z Lukašenkových rivalů ve volbách Uladzimira Njakljajeva. Ten měl společně s demonstranty namířeno na Okťjabrské náměstí v centru města, ale to bylo obšancované policisty už od brzkého odpoledne.
Pozdě večer oblehl dav několika tisíc lidí sídlo vlády a parlamentu. Tak velkou protestní akci zažil Minsk naposledy v roce 1996, tvrdili pamětníci. „Přišla jsem, protože těm jejich výsledkům nevěřím,“ rozčilovala se žena středních let. „Chceme jen druhé kolo. Pohádkám o devadesátiprocentní účasti a osmdesáti procentech pro Lukašenka totiž nikdo nevěří.“ Dav se pokusil proniknout do parlamentu, ale rozehnala ho policie.
Pokračování čtěte na straně 6
Lukašenko vyhrál volby
Bělorusové volili prezidenta – A znovu vyhrál Lukašenko, diktátor, jehož prý zbožňuje venkov
Dokončení ze strany 1
Druhé kolo prezidentských voleb v Bělorusku se tak s největší pravděpodobností konat nebude. Fakt, že v kole prvním vyhrál drtivě Lukašenko, se na veřejnost dostal dokonce už několik hodin před uzavřením volebních místností, kdy jedna z agentur nečekaně zveřejnila výsledky tzv. exit polls (anket, prováděných mezi voliči při odchodu z volebních místností – pozn. red.).
Šokující na nich nebylo to, že potvrzovaly to, co všichni čekali – vítězství nynějšího prezidenta. Ale to, že se dostaly k novinářům tři hodiny před tím, než měly. Nicméně po krátké poradě oznámila centrální volební komise novinářům ve velkolepém tiskovém středisku v minském Paláci republiky, že zákon porušen nebyl.
Se zákonem mělo naopak problémy šest z devíti Lukašenkových protikandidátů, kteří vyzvali, aby se lidé ihned po skončení voleb vydali na Okťjabrské náměstí a vyjádřili svůj protest proti výsledkům.
Demonstraci se policie snažila předejít od brzkého odpoledne, kdy tiše obsazovala centrum města. Na samotném náměstí byly ale až na několik nápadných mužů v černém s mobilními telefony jen houfy dětí a maminek. Jako každý rok tady radnice totiž nechala zmrznout velkou „louži“ a vytvořila kluziště. Opozice proto v nadsázce své stoupence vyzvala, aby si s sebou vzali brusle. Ti radikálnější se naopak ve vší vážnosti zmiňovali o písku. Buď jak buď, po setmění se na náměstí podařilo proniknout několika aktivistům s batohy a zřejmě i se sbalenými stany. To byl ale jejich jediný úspěch.
Většinu těch, kteří mířili na náměstí v čele s Njakljajevem, policie tvrdě zarazila. Zprávy z místa zásahu se různily, většina očitých svědků se však shodla na tom, že policie při zásahu střílela do vzduchu a použila tzv. ohlušující granáty. Stalo se tak krátce poté, co je Njakljajev vyzval, aby demonstrantům uvolnili cestu na náměstí. Sám šéf hnutí „Mluv pravdu“ si z potyčky s policií odnesl několik tržných ran a byl v bezvědomí převezen do nemocnice.
Policie na místě zasahovala i proti televizním štábům, které z místa střetu exportovali členové speciálních jednotek. Události se zkrátka odehrály přesně podle scénáře, jímž policie a bezpečnostní složky předem vyhrožovaly – že tvrdě zasáhnou proti každému, kdo by se pokoušel vyvolat v den voleb „chaos“.
Útok na parlament Později večer se před tiskovým střediskem v Paláci republiky shromáždil dav asi sedmi tisíc převážně mladých lidí, kteří vykřikovali hesla jako „Svobodu!“ nebo „Lukašenko odejdi!“ a mávali nad hlavami běloruskými vlajkami a vlajkami EU s nápisem „Bělorusko“.
V jednu chvíli se čelo demonstrace pohnulo směrem k vládním budovám na náměstí Nezávislosti. Policie demonstranty několikrát vyzvala, aby se rozešli, že akce není povolená. Část lidí se asi po hodině a půl skutečně začala rozcházet, ti radikálnější ale zaútočili na budovu vlády, rozbíjeli okna a vylomili dveře, za kterými ale byla železná zábrana a za ní jednotky speciálního nasazení. V tu chvíli zasáhli i policisté, začali demonstranty bít obušky, zatýkali je a odváželi v přistavených „antonech“.
Podvod?
Předběžné výsledky přisoudily Lukašenkovi 75 procent hlasů, podle opozice, která si dělala vlastní exit poll, měl ale Lukašenko získat jen 30 procent hlasů. To by znamenalo, že by rozhodovalo druhé kolo, v němž by se podle opozice Lukašenko utkal s Njakljajevem.
Doma včera zůstalo asi 15 procent voličů. Zato přes 21 procent hlasovalo pilně už tři dny před regulérními volbami.
Takzvané předčasné hlasování je přitom v Bělorusku předmětem velkého sporu Lukašenka s opozicí. Právě během něj se údajně volební komise řízené Lukašenkovým týmem a především obávanou šéfkou Ústřední volební komise Lydií Jermošinovou podle kritiků režimu dopouštějí masivního falšování výsledků.
V den voleb ale žádné zjevné prohřešky proti běžným pravidlům nikdo nezaznamenal. A to na chod hlasování dohlížela tisícovka zahraničních a skoro 30 tisíc domácích pozorovatelů. Ostatně celé volby byly zorganizovány dokonale. Mělo-li to být divadlo pro zahraniční novináře a pozorovatele, pak se povedlo.
O autorovi| (od zvláštní zpravodajky LN v Bělorusku)
