LOS ANGELES TIMES
Jaké je to pro Francise Forda Coppolu vrátit se do džungle? „V jistém smyslu jsem z ní nikdy neodešel,“ říká jednasedmdesátiletý filmař se smíchem.
Koncem října vychází na Blu-ray třídisková edice jeho filmu Apokalypsa, jejíž součástí je i devět hodin bonusů. (...) Při její přípravě se Coppola nejenom probíral fotografiemi a dokumenty z natáčení v roce 1979, vedl také interview s hercem Martinem Sheenem a scenáristou Johnem Miliusem na téma jejich přínosu pro jeho horečnatý film z vietnamské války. Především v Miliusově případě bylo Coppolovou snahou podělit se s ním o světla reflektorů, jež většinou míří jen na režiséry. „Chtěl jsem, aby se lidé dozvěděli o Johnovi a jeho úloze v tom všem,“ říká Coppola. „Výrazné momenty v dialozích Apokalypsy, ty řádky, které si lidé pamatují, všechny vznikly v Johnově mysli daleko dřív, než se mi scénář dostal do rukou.“ (...)
Coppola ve filmu utopil mnoho ze svého osobního jmění a jeho záchvaty úzkosti jsou zřetelně vidět v dokumentu Srdce temnoty: Filmařova Apokalypsa, který vznikl během natáčení. Coppola připouští, že v něm jsou scény, jichž ještě dnes lituje nebo cítí potřebu vysvětlit. Patří k nim i moment, kdy reaguje na pověsti, že srdeční záchvat, který Martin Sheen při natáčení utrpěl, by herce mohl zabít. „V tom filmu mě slyšíte říkat: ,Martin Sheen není mrtvý, dokud neřeknu, že je mrtvý‘ . Zní to dost špatně, pokud neznáte kontext. A vlastně to zní špatně, i když ho znáte.“
