Slovenští kolegové si o víkendu nadělovali výroční filmové ceny. Mají poeticky něžný název Slnko v sieti na počest stejně poeticky něžného filmu Štefana Uhra. A takový byl i celý ceremoniál - poetický a něžný, protože slovenský film to potřebuje jako sůl, s ohledem na to, kolik filmů se tam natočí.
Ačkoli se zdá, že se začalo blýskat na lepší časy: předloni prakticky žádný slovenský hraný film nevznikl, zato loni se nastřádala takřka desítka snímků. Ovšem kdybychom vyškrtli koprodukce s majoritním českým podílem, mnoho by toho nezbylo... Ale i tomu málu se dala udělit cena a zaplaťpámbu za to.
Když člověk porovná poněkud dusnou atmosféru Českých lvů se slovensky rozšafnou hrou na velký filmový svět, vychází mu z toho, že si bratia Slováci umí své malé úspěchy tak nějak lépe užít. Na pódiu se střídali herci, kteří pravidelně zabydlují české filmy - od Labudy přes Šiškovou, Kostelného, Hubu, Luknára, Nvotovou, Fialovou, Pauhofovou až po Vášáryovou - a došlo i na historku, kterak Marián Labuda točil s americkou hvězdou Glenn Closeovou. Inu, malý je jen ten, kdo má malý cíl.
Devadesát procent cen posbíral nový film Juraje Nvoty Muzika, který uvidíme na karlovarském festivalu. Což mohlo vytvořit mylný dojem, že jiný film loni na Slovensku nevznikl. Tak úplně to nebyla pravda.
Pár cen ale Muzice uniklo, třeba ta za herecký výkon v hlavní ženské roli. Jako dovršení absurdity letošních filmových cen ji získala Iva Bittová za Julii v koprodukčním filmu Tajnosti. Českého lva Bittové vyfoukla Francouzka Cotillardová, Bittová se zase „vetřela“ mezi slovenské kolegyně. Vůbec poprvé hrála Bittová ve filmu právě s Jurajem Nvotou, takže se vlastně prostřednictvím cen tak nějak symbolicky setkali.
O autorovi| Darina Křivánková, redaktorka LN
