Nebyl to zrovna silný rok. V nominacích na Českého lva se letos dokola opakovalo několik filmů: Pouta, Občanský průkaz, Kuky se vrací a pár dalších. Podobně tomu bylo u loňského ročníku – ale tam za repetitivními nominacemi stála nekompetence členů České filmové a televizní akademie, kteří o Českých lvech rozhodují, protože zůstala opominuta řada silných snímků. Letos nelze než s akademiky souhlasit, že nebylo moc z čeho vybírat.
Drama z normalizačního Československa Pouta podle očekávání zvítězilo ve většině hlavních kategorií. Z třinácti nominací sice proměnilo „jen“ pět, zato však ty nejcennější: křišťálovou sošku si odnesl za režii Radim Špaček, za scénář redaktor LN Ondřej Štindl, za kameru Jaroslav Kačer, za herecký výkon v hlavní mužské roli Ondřej Malý a za nejlepší film producent Vratislav Šlajer.
O zbylé herecké kategorie se podělily snímky Mamas & Papas, Ženy v pokušení a Kajínek. Tři ocenění vybojoval loutkový snímek Jana Svěráka Kuky se vrací, coby výtvarný počin byl oceněn Švankmajerův film Přežít svůj život. Dokumentem roku se stala časosběrná Katka Heleny Třeštíkové. Ve všech jedenácti nominacích selhala komedie Ondřeje Trojana Občanský průkaz, žádnou ze sedmi neproměnili Největší z Čechů Roberta Sedláčka, se šesti nominacemi vyšlo naprázdno i Herzovo drama z doby okupace Habermannův mlýn.
Žádné velké lapsy se nekonaly – snad s výjimkou ocenění Elišky Balzerové za roli klimakterického diblíka v komedii Ženy v pokušení. Film samotný je legitimní – a povedená – žánrovka pro masy a bylo by pokrytecké se nad ním pohoršovat. Postavu, již v něm byla donucena hrát Balzerová, je nicméně třeba zpranýřovat jako vulgární monstrum a kinematografickou obludnost – a ne za ni udílet metály.
Český lev pro zesnulého Vladimíra Dlouhého za vedlejší roli v thrilleru Kajínek je problematický v obecnější rovině. Ať jde o výkony sebelepší, in memoriam by se mělo oceňovat ve speciální kategorii, protože v těch „regulérních“ takové rozhodnutí svádí k podezření, že bylo nemístně motivováno sentimentem. Čím očekávatelnější byly verdikty, tím větším překvapením se stal průběh slavnostního večera. Ceremonie Českého lva mají dlouhou tradici trapnosti a šmíry, která vyvrcholila loňským udělováním. Vlna negativních ohlasů tehdy byla zřejmě velká i na pořádající instituci, a letošní večer tak těžko mohl být od minulého kvalitativně odlišnější.
Jako by Čeští lvi na svém osmnáctém ročníku skutečně dospěli: moderátor Jan Budař byl vtipný nenuceně, scénář, který napsal s Markem Najbrtem, Petrem Vachlerem a Jiřím Anderlem, se vyhýbal nevkusu a nedošlo k výraznějším nedopatřením. Taneční vystoupení, jimiž skupina The Pastels doprovázela udílení, působila trochu stereotypně, ale oproti hosteskám byla milým osvěžením. Předchozí držitelé Českých lvů, kteří ty letošní předávali, občas mluvili příliš dlouho či z cesty a některé pokusy o „světovost“ (hrané telefonování Audrey Tautou z Lucerny, kde přitom není signál) působily chtěně, leč to je jen malá daň za to, že tuzemské výroční filmové ceny konečně získaly určitou důstojnost. Akademici se chtěli polepšit ještě v jedné věci a po loňském fiasku, kdy z čtyřiatřiceti natočených filmů dosáhlo na nominaci jen šest, bylo letos z jednadvaceti titulů nominovaných deset. Stalo se tak nicméně za cenu systému „5-3-1“, který zdržoval a sadisticky si pohrával s nadějemi nominovaných. Z pěti nominovaných se vždy v jakémsi mezikroku vybrali tři a z nich teprve vítěz – a právě kvůli oné prostřední fázi, kdy naděje ještě žila, muselo být zklamání těch, kdo nevyhráli, o to větší.
Hlavním poselstvím letošních Českých lvů se stala podpora outsiderů. Zvítězil snímek režiséra, jenž kdysi získal Plyšového lva za nejhorší film roku. Příště to může být třeba autor poražených Největších z Čechů Sedláček, jeden z nejlepších tuzemských režisérů současnosti, kterému se ceny i návštěvnost bohužel zatím vyhýbají. Jestliže lvi dospěli, časem se od nich dá čekat dokonce i nějaká moudrost.
***
Český lev za rok 2010
* Nejlepší film:
Pouta
(Vratislav Šlajer)
* Nejlepší režie:
Radim Špaček
(Pouta)
* Nejlepší scénář:
Ondřej Štindl
(Pouta)
* Nejlepší kamera:
Jaromír Kačer
(Pouta)
* Nejlepší ženský herecký výkon
v hlavní roli:
Zuzana Bydžovská
(Mamas & Papas)
* Nejlepší mužský herecký výkon
v hlavní roli:
Ondřej Malý
(Pouta)
* Nejlepší ženský herecký výkon
ve vedlejší roli:
Eliška Balzerová
(Ženy v pokušení)
* Nejlepší mužský herecký výkon
ve vedlejší roli:
Vladimír Dlouhý
(Kajínek)
* Nejlepší střih:
Alois Fišárek
(Kuky se vrací)
* Nejlepší zvuk:
Pavel Rejholec, Juraj Mravec,
Jakub Čech
(Kuky se vrací)
* Nejlepší hudba:
Michal Novinski
(Kuky se vrací)
* Nejlepší výtvarný počin:
Jan Švankmajer
(Přežít svůj život)
* Nejlepší dokument:
Katka
(Helena Třeštíková)
