VESEC Lyžařský areál na kraji Liberce včera připomínal nekonečné arktické sněhové pláně. Běžecká stopa mizela kdesi na pomyslném horizontu v chmurné mlze, z níž se čas od času jako přízrak vynořily ojíněné lidské postavy s běžkami na nohou.
Ony postavy patřily k české běžecké reprezentaci, která si od pondělí ve Vesci zvyká na profil tratí, na nichž za měsíc začne mistrovství světa v klasickém lyžování.
„Čeští lyžaři dostanou v lednu dostatek příležitostí, aby si ve Vesci zvykli, a měli tím pádem při šampionátu výhodu domácího prostředí,“ slíbila již na podzim šéfka organizačního výboru Kateřina Neumannová. Leč pocit z domácího „rybníku“ zatím zůstává částečně nepoznán a nedotčen.
Kožíšek trať sprintu nepoznal „Moc se mi tratě zatím nelíbí. Uvítal bych na nich spíše více středních pasáží než tyhle stěny,“ povzdechl si Lukáš Bauer.
Jeho trenér Miroslav Petrásek potvrdil, že Bauerova síla je především ve schopnosti bravurně zvládat táhlé kopce. „Ty tady ale nenajdete,“ pokrčil rameny. „Je pravda, že Lukášovi se především první den tratě zrovna moc nelíbily.“
Lehce otráveně se tvářil i Dušan Kožíšek, velká česká naděje pro sprint. Ani po třech dnech totiž neměl možnost projet si trať sprintu, byť měří pouhých pár stovek metrů. Nebyla totiž připravena.
„Poznal jsem, že profil tady je hodně náročný a kopce dlouhé a těžké,“ pověděl. „Kvůli mlze, která nad areálem sedí, se ale trochu složitě orientuju, protože přesně nepoznám, kam trať uhýbá,“
Martin Jakš sice musel kvůli viróze Tour de Ski škrtnout, ale v Liberci by si mohl vzpomenout na loňskou mimořádně povedenou sezonu.
„Trochu škoda, že trať zatím není připravená celá a jsou tu patrná jistá provizoria, ale jsem moc rád, že jsem si ji už mohl osahat,“ připustil. „Poznal jsem, že to tu bude skutečně víceméně jen nahoru - dolů a dost prudké zatáčky.“ Petrásek své svěřence vozí z reprezentační základny v Bedřichově v Jizerských horách do Vesce pouze dopoledne, protože nechce, aby se na velmi obtížných tratích jejich forma případně nezadřela.
Pokračování na straně 23
Lyžaři si zvykají na Vesec
Dokončení ze strany 24
„Ve Vesci se moc dlouho lyžovat nedá. Je to tady totiž opravdu hodně těžké a rovina, na níž by se závodník svezl, prakticky žádná,“ vysvětloval. „A to jsme ještě ani neměli možnost vyjet si nedrsnější kopec na trati z jeho nejnižšího místa...“ Na Šámalku na zvěřinu I proto se odpoledne čeští lyžaři raději vozí v lehčích profilech v okolí Bedřichova, třeba i směrem na nedalekou Šámalovu chatu. „Jasně, míříme tam pravidelně na zvěřinu,“ smál se trenér. Na jednu stranu mu dělá radost výrazně zlepšený zdravotní stav reprezentantů, zároveň ho ale možná trochu zneklidňuje nejasná forma Martina Koukala, který se v posledních týdnech snažil vymanit z těžké krize, a také možná doznívající otazníky kolem stavu největší české hvězdy Lukáše Bauera. „Podle lékařů je Lukáš v pořádku, teď potřebuje hlavně klidný trénink,“ vykládal trenér. A protože česká reprezentace se kvůli únavným přeletům nezúčastní víkendových závodů v kanadském Vancouveru, na Bauera a spol. čeká první vážná zkouška až v estonském Otepää (24. až 25. 1.). „Tam bychom se už měli představit a podle výsledků doladit a upravit závěrečnou přípravu,“ plánuje Petrásek. O víkendu čekají české reprezentanty ve Vesci závody Slavic Cup, do nichž se ale Bauerovi zatím příliš nechce. „Jestli budu o víkendu závodit, to se rozhodnu až v sobotu, podle toho, jak se budu na tréninku cítit,“ vyřešil Bauer otázku. Radši než tyhle stěny bych na trati přivítal víc středních pasáží, na nichž by se dalo lyžovat. Lukáš Bauer
