„Nevím, proč by nastupovala. Počká si doma na vyjádření soudu k žádosti o odklad nástupu k výkonu trestu,“ řekl Kovář s tím, že důvodem podání žádosti je špatný zdravotní stav šesta osmdesátileté exprokurátorky.
Podle mluvčího Městského soudu v Praze Petra Kulawiaka by však měla v pátek do věznice normálně nastoupit. A to bez ohledu na to, zda vyjádření soudu dostane, či nikoliv. „Výkon trestu byl nařízen a odsouzená si dala žádost o odklad. To ale automaticky neznamená, že na ni musí soud reagovat,“ řekl.
Soud: Eskortu nepošleme
V tomto případě se soudce Petr Braun žádostí Brožové-Polednové sice zabývá, ale do pátku rozhodnout nestihne. Lékařská dokumentace totiž nebyla kompletní a soud si nyní musí vyžádat „překlad“ lékařské zprávy z latiny do češtiny. „Potřebujeme stanovisko lékařů, zda špatný zrak, na který se v žádosti advokát odsouzené odvolává, je skutečně překážkou při výkonu trestu,“ dodal mluvčí soudu. Podle něj však s ohledem na věk odsouzené nehrozí, že by pro ni soud poslal eskortu.
Pokud by měla o nástupu Brožové-Polednové do vězení rozhodovat veřejnost, cele by se asi nevyhnula. Podle exkluzivního průzkumu pro Lidové noviny, který zpracovala společnost Median, je totiž třetina ze 768 dotazovaných pro to, aby si trest odpykala. Necelých třicet procent dotazovaných si myslí, že samotným potrestáním je již to, že byla Brožová-Polednová odsouzená, a 5 procent lidí si myslí, že je nevinná.
Podobně vyznívá i odpověď na otázku, zda si exprokurátorka šestileté nepodmíněné vězení zaslouží a zda je to adekvátní trest. Zatímco 33,4 procenta dotazovaných si myslí, že ano, třináct procent lidí by jí dalo ještě více než šest let. Naopak pro nižší nepodmíněný trest by hlasovala čtyři procenta respondentů a pro nižší, ale podmíněný 11 procent. Třiatřicet procent dotazovaných neví, zda je trest adekvátní, či nikoliv. Za dostatečný trest považují šestileté vězení nejčastěji voliči ODS (61,3 %), poté ČSSD (43,3 %). Naopak za nevinnou ji považují příznivci KSČM (11,2 %) a opět ČSSD (5,2 %). Zda nakonec městský soud exprokurátorce nástup odloží, jasné není. Vše ale mohlo být jinak, kdyby zhruba před měsícem prezident Václav Klaus udělil ženě milost. Tu pro ni požadovala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident byl však proti.
Podle mluvčího Městského soudu v Praze Petra Kulawiaka by však měla v pátek do věznice normálně nastoupit. A to bez ohledu na to, zda vyjádření soudu dostane, či nikoliv. „Výkon trestu byl nařízen a odsouzená si dala žádost o odklad. To ale automaticky neznamená, že na ni musí soud reagovat,“ řekl.
Soud: Eskortu nepošleme
V tomto případě se soudce Petr Braun žádostí Brožové-Polednové sice zabývá, ale do pátku rozhodnout nestihne. Lékařská dokumentace totiž nebyla kompletní a soud si nyní musí vyžádat „překlad“ lékařské zprávy z latiny do češtiny. „Potřebujeme stanovisko lékařů, zda špatný zrak, na který se v žádosti advokát odsouzené odvolává, je skutečně překážkou při výkonu trestu,“ dodal mluvčí soudu. Podle něj však s ohledem na věk odsouzené nehrozí, že by pro ni soud poslal eskortu.
Pokud by měla o nástupu Brožové-Polednové do vězení rozhodovat veřejnost, cele by se asi nevyhnula. Podle exkluzivního průzkumu pro Lidové noviny, který zpracovala společnost Median, je totiž třetina ze 768 dotazovaných pro to, aby si trest odpykala. Necelých třicet procent dotazovaných si myslí, že samotným potrestáním je již to, že byla Brožová-Polednová odsouzená, a 5 procent lidí si myslí, že je nevinná.
Podobně vyznívá i odpověď na otázku, zda si exprokurátorka šestileté nepodmíněné vězení zaslouží a zda je to adekvátní trest. Zatímco 33,4 procenta dotazovaných si myslí, že ano, třináct procent lidí by jí dalo ještě více než šest let. Naopak pro nižší nepodmíněný trest by hlasovala čtyři procenta respondentů a pro nižší, ale podmíněný 11 procent. Třiatřicet procent dotazovaných neví, zda je trest adekvátní, či nikoliv. Za dostatečný trest považují šestileté vězení nejčastěji voliči ODS (61,3 %), poté ČSSD (43,3 %). Naopak za nevinnou ji považují příznivci KSČM (11,2 %) a opět ČSSD (5,2 %). Zda nakonec městský soud exprokurátorce nástup odloží, jasné není. Vše ale mohlo být jinak, kdyby zhruba před měsícem prezident Václav Klaus udělil ženě milost. Tu pro ni požadovala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident byl však proti.
