Ve svých sbírkách totiž mají desítky zakázaných rostlin.
PRAHA Nic neudělali, a přesto z nich od Nového roku mají být zločinci. O kom je řeč? O kaktusářích, které může takřka přes noc postavit mimo zákon nové vládní nařízení. Některé kaktusy totiž obsahují omamnou látku meskalin, a pokud jich někdo bude mít víc než pět, páchá trestný čin.
Jedním z takových kaktusářů je i Libor Kunte, mimo jiné člen výboru Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů. „Já tu normu přesahuji asi stošedesátkrát,“ říká. Ve své sbírce má totiž víc než pět set kaktusů obsahujících zakázanou látku.
Pokud vláda chtěla stanovit větší než malé množství meskalinu, měla to podle Kunteho udělat pomocí množství drogy, která se dá z kaktusů získat. V žádném případě ale neměla stanovovat počet rostlin, protože v těch se množství meskalinu diametrálně liší. „Může to být od jednoho procenta z celkového množství alkaloidů až třeba po 35 až 60 procent,“ tvrdí Kunte.
A v kaktusech pěstovaných v Česku je navíc podle něj obsah meskalinu minimální.
Takovým argumentem se nakonec hájí i expertní komise ministerstva spravedlnosti, podle které kaktusáře nařízení nepostihne. Jenže to mluví jasně. Držení víc než pěti rostlin s meskalinem je trestný čin, bez ohledu na to, kolik omamné látky v nich je. „Pokud by to chtěl někdo velmi intenzivně prosazovat, tak nás jako kaktusáře utopí na lžíci vody,“ obává se Kunte.
Šest tisíc lidí před soud?
A stejné pochybnosti teď trápí i další kaktusáře, kterých je v Česku podle odhadů společnosti pěstitelů až šest tisíc. Ti z Chrudimi dokonce neváhali sepsat petici. Jen za den se pod ni podepsalo tři sta lidí.
Daleko účinnější však podle Kunteho bude osobní kontaktování poslanců a ministryně spravedlnosti, která do vlády návrh nařízení přinesla. První kroky prý chtějí kaktusáři podniknout už dnes.
Nicméně už včera vyrazil na ministerstvo spravedlnosti další z kaktusářů, Ivan Běťák. Bohužel marně. „Měli ohromnou poradu. Čas si na mě udělají až ve středu ráno,“ říká.
Situaci se rozhodl řešit zejména kvůli venkovským pěstitelům, kteří prý už „začínají bláznit“ a sepisovat petice.
Běťák se proto bojí, aby se neopakovala situace z 90. let, kdy se na venkově lidé udávali kvůli chráněným kaktusům z ciziny. Nařízení vlády nerozumí a za největší chybu považuje fakt, že ho s celorepublikovým kaktusářským sdružením nikdo nekonzultoval.
