LONDÝN/PRAHA Sláva amerického profesora z Yaleské univerzity Hirama Binghama je spjata s inckým městem Machu Picchu a s 24. červencem roku 1911, kdy slavné skalní město objevil. Byl to objev, který ho proslavil, stal se kvůli němu uznávaným a taktéž bohatším. Binghamovo tvrzení, že byl prvním, kdo magické místo objevil, se však stalo ve světle posledních objevů pochybným. Píše o tom britský list The Independent.
Detailní výzkum amerických historiků odhalil, že Machu Picchu bylo ve skutečnosti objeveno německým obchodníkem více než 40 let předtím, než na místě stanul Bingham. Ten se následně stihl stát guvernérem amerického státu Connecticut, členem amerického senátu a spisovatelem, jeho kniha o Machu Picchu se stala bestselerem. Na počátku 20. století měl na poli archeologie výsostné postavení, což některé lidi vedlo dokonce ke spekulacím, že se stal předlohou slavné filmové postavy Indiana Jonese. První objevitel byl lupič „Pravý“ objevitel nejslavnějšího archeologického místa světa - neznámý a historiky donedávna opomíjený německý podnikatel Augusto R. Berns, byl údajně tím „prvním“. Tuto informaci vypátral v amerických a peruánských archivech nezávislý americký historik Paolo Greer.
Berns měl objevit Machu Picchu v 60. letech 19. století. Krátce předtím stihl založit společnost, která se specializovala na vykrádání hrobek a loupení pokladů. Obchodník tedy vyplenil i Machu Picchu a jeho blízké okolí, přičemž se dělil o zisk s peruánskou vládou. Ta měla podle archivních záznamů a Greerovy studie dostávat 10 procent ze zisku. Mezi vysoké činitele, kteří dostávali svůj „díl“, byl například tehdejší prezident Andreas Avelino Caceres.
S Bernsem spolupracoval i ředitel národní knihovny v Peru nebo profesor patologie na univerzitě v Limě. Ten byl zároveň vášnivým sběratelem starožitností a posléze svou sbírku prodal muzeu v Berlíně.
„Během svého čtyřletého pobytu v těchto provinciích jsem objevil prostá obydlí a podzemní struktury, které byly ohraničeny kameny. Některé z nich byly dokonce zaobleny. Rozhodně se jedná o nález nevyčíslitelné hodnoty, o poklad Inků,“ zapsal si v roce 1887 Berns. Podobných dokumentů našel Greer celou řadu a vyvodil z toho jasný závěr. Berns musel být první. Jeho studie vyjde v příštím čísle časopisu South American Explorer.
Jednu zásluhu však slavnějšímu objeviteli Hiramu Binghamovi upřít nelze. „I když byla slavná incká pevnost známá už před Binghamem,“ píše ve své knize Marian Mouldová, „on byl jediný, kdo měl výjimečnou schopnost, kterou v té době zase postrádalo Peru. Totiž aby seznámil svět s nálezem a dal o něm vědět.“
Od inckých dob zcela nedotčené, tyčí se nad 500 metrů hlubokým údolím divoké řeky Urubamby, v nadmořské výšce 2,5 km. Španělští dobyvatelé na něj nikdy nenarazili, v jejich kronikách se o něm nepíše. Když Synové slunce před stovkami let Machu Picchu opustili, pohltil je prales. Až do konce 19. století o nich nikdo nevěděl.
***
Amerika přepisuje historii archeologie
Americký historik Paolo Greer se svým týmem objevil mapy, dopisy a další ztracené dokumenty, ze kterých jednoznačně vyplývá, že před Hiramem Binghamem (vpravo) nalezl Machu Picchu, kultovní incké město v peruánských Andách, německý podnikatel Augusto R. Berns. O tom, že Bingham nebyl první, svědčí mapa z roku 1874, na níž je Machu Picchu zachyceno 37 let před oficiálním objevem.
