Právě k popravujícím Habsburkům a vraždícím sovětským okupantům přirovnal minulé úterý před desetitisíci Maďarů před budapešťským parlamentem premiér Viktor Orbán bruselské evropské úřady. „Nepřipustili jsme diktáty z Vídně v roce 1848, nepřipustili jsme diktáty z Moskvy v roce 1956 a 1990 a stejně tak teď nepřipustíme, aby nám někdo diktoval z Bruselu nebo odkudkoli odjinud,“ prohlásil šéf vlády země, která právě tento půlrok předsedá Evropské unii.
Maďaři si vystoupení svého premiéra pozorně všimli. A nebýt toho, že v Japonsku hořela po zemětřesení a tsunami jaderná elektrárna Fukušima, byla by Orbánova útočná řeč proti Bruselu zřejmě na prvních stránkách mnoha evropských deníků. „Ne, já jsem žádné reakce svých evropských kolegů nezaznamenal,“ uvedl na konci vyhýbavé odpovědi náměstek maďarského ministra zahraničí Bálint Ódór, když byl dotázán, jak jdou tato slova dohromady s předsednictvím v Evropské unii.
Přesto je jasné, že Brusel, který se ohradil proti některých zásadním „reformním“ krokům Orbánovy vlády, se stal při nulových možnostech roztříštěné opozice jedinou brzdou plánů Fideszu. Unijní připomínky donutily budapešťskou vládu připustit nutnost změn v mediálním zákoně, byť nikoli v zásadních bodech. Pro vládu to i tak byla facka, protože po přijetí zákona premiér prohlašoval, že zákon zcela odpovídá evropským směrnicím.
I provládní kruhy připouštějí, že mediální zákon je velkým neúspěchem vlády. „Přijetí mediálního zákona byl po všech stránkách omyl,“ uvádí pravicový politolog Ágoston Samuel Mráz. Přiznávají to v soukromých hovorech i vysocí vládní úředníci. „Vůbec nechápu, proč s tím nemohli alespoň počkat. Přijímat něco takového, když se na nás všichni sesypali kvůli mimořádným daním, penzijním fondům a dvojímu občanství, to bylo sebevražedné,“ říká jeden z nich.
Miliardy v ohrožení Zatímco v případě mediálního zákona šlo Orbánovi „jen“ o čest, v případě daní a penzijních fondů jde o mnohem víc. O miliardy do státního rozpočtu, bez nichž hrozí maďarským státním financím zhroucení. Minulý týden Evropská komise zahájila proti Maďarsku proceduru, kterou chce docílit zrušení „krizové daně“ pro telekomunikační firmy, jež by měla odhadem ročně vynést do rozpočtu 46 miliard forintů (asi 4,6 miliardy korun). Podle komise lze mimořádné zdanění uvalit jen v případě, že bude výtěžek z daně použit na pokrytí nákladů spojených s modernizací telekomunikací. Maďarské zdanění, kdy se peníze od telekomunikačních firem „projedí“, proto podle komise není v souladu s evropskými směrnicemi. A na evropské orgány se obrátily i obdobně postižené energetické firmy (včetně ČEZ) či penzijní fondy, v nichž Orbán „znárodnil“ prostředky za v přepočtu 250 miliard korun.
Svými kroky Orbán naštval mnohé vlády, které by byly Budapešti tradičně nakloněny. „Kvůli těm penězům nám dnes nejvíce na evropské úrovni škodí jak Německo, tak Rakousko,“ uvádí jeden maďarský diplomat. „A já se tomu nedivím. Sáhli jsme na peníze jejich firmám,“ dodává. „Orbán dnes nemá v Evropské unii žádné přátele,“ říká k tomu jeden západní diplomat. „Proto se nedivím, že Orbán o Bruselu říká to, co říká.“
O autorovi| LUBOŠ PALATA, zvláštní zpravodaj LN v Maďarsku
