Najít dnes v Budapešti nezávislé politology je téměř nemožné, buď jsou provládní, nebo protivládní. A tak se při každém setkání musíte hned na začátku rozhovoru zeptat, s kým že to vlastně máte čest. Politologové čtyřicátníci Ágoston Sámuel Mráz i Gábor Takács z institutu Nézőpont Intézet, který sídlí pár desítek metrů od parlamentu, se netají svojí náklonností k současné vládě. „Rozumíme tomu, proč dělají to, co dělají. Ale to neznamená, že se nedíváme kriticky,“ říká hlavní analytik Mráz.
Je to cítit hned v první odpovědi na hlavní maďarskou otázku těchto dní, a tou je přijetí nové ústavy, jež má být v příštích dnech schválena parlamentem, ve kterém má Fidesz Viktora Orbána dvoutřetinovou ústavní většinu poslanců.
Jednou z klíčových změn má být změna názvu, kdy se stát už nebude jmenovat Maďarská republika, ale jen Maďarsko. „Je to jen změna značky, ale ne změna politického systému,“ vysvětluje Mráz. „V Maďarsku jsou za republikánské považovány politické strany z levé části politického spektra. Fidesz, který je pravicovou stranou, není republikánskou stranou.“ Takács k tomu dodává: „Pro levicové strany bylo v názvu státu důležitější slovo republika než maďarská. U Fideszu je důležitější to maďarská.“ Oba shodně však ujišťují: „Na politickém systému země se ale nic nemění.“
To však neznamená, že se nemění nic na duchu ústavy. V ústavě, která nahradí tu mnohokrát novelizovanou z roku 1949, je jinak především mnoho symbolických věcí.
Preambule se obrací k Bohu a k národu a kritici ji označují za návrat do 19. století. „Ne, tak to není. Není to žádná křesťanská ústava, pouze zohledňuje konzervativní hodnoty. Například že manželství je pouze svazek mezi mužem a ženou,“ říká Mráz. „V textu je i ochrana života od jeho počátku, což by naznačovalo zákaz potratů. Taková interpretace však byla vládnoucí stranou rychle vyloučena. Potratový zákon nebude přitvrzen, protože by to maďarská společnost neakceptovala,“ dodává Takács.
Vpreambuli nové ústavy se hovoří nikoli o „občanech Maďarska“, ale o „maďarském národu“, což neodpovídá modernímu evropskému pohledu, o nějaké unijní korektnosti nemluvě. Ale i pro to mají provládní politologové vysvětlení. „Začátek nové maďarské ústavy je kopií ústavy Spojených států. V americké konstituci je ‚My, lid Spojených států‘, nová maďarská ústava začíná ‚My, maďarský národ‘,“ tvrdí Takács. Dodává, že „maďarská identita 19. století“ chtěla kopírovat „americkou identitu“. Být v tu chvíli s námi nějaký slovenský novinář, asi by se nad tou „maďarskou identitou“, znamenající pro nemaďarská etnika tvrdou asimilaci, pousmál. Kritici Fideszu z řad příznivců levicověliberální opozice vidí právě v tomto zdůraznění „národa“ před „občanem“ jeden ze zásadních problémů nové ústavy.
Nová konstituce je nutnost Takács ale sám od sebe připomíná další problém, který mají s novou ústavou především sousední státy Maďarska. „Tady ve středoevropském prostoru nejsou hranice národů a států shodné. Pokud se interpretuje nová ústava tímto směrem, rozumím vzhledem k tomu, že mnoho Maďarů žije za hranicemi Maďarska, v čemž by mohl být problém,“ připouští Takács. „Ale ústava zatím například nic neříká o tom, jak se bude uplatňovat volební právo pro Maďary za hranicemi,“ dodává Takács.
Na otázku, jak populární je mezi lidmi „sjednocení Maďarů“, odpovídají vyhýbavě. A připomínají referendum z roku 2004 o dvojím občanství, kde se pro ně vyslovilo jen 40 procent účastníků. „Pokud se to podá jako otázka nejen symbolické národní identity pro tyto menšiny, ale peněz, jak to udělali v antikampani socialisté, nemá to mezi Maďary podporu,“ uvádí Mráz.
Na první pohled zřetelná snaha o zapojení několika milionů Maďarů v okolí Maďarska do života země není vůbec tak jednoduchá, jak se zdá. „Je to pro tuto vládu, pro tuto dvoutřetinovou většinu velká výzva – proto nejsou tyto otázky součástí konstituce. Myslím, že je to chyba. Tyto věci jako volební právo, volební systém, volební právo pro Maďary v zahraničí se budou muset vyřešit. A když se to bude řešit mimo ústavu, bude to daleko těžší,“ uvádí Mráz.
Přes všechny otazníky však nová ústava byla pro Maďarsko už nutná. „To, že je nová ústava nezbytná, připouštěly před volbami všechny politické strany,“ tvrdí Takács. Oba politologové vidí šanci, že si Fidesz novou ústavou zvýší popularitu. „Zkuste se zeptat lidí na ulici, zda mohou být manželé dva muži, drtivá většina vám odpoví, že ne. Pokud se zeptáte, zda je dobře, že ústava zmiňuje křesťanství, většina vám řekne, že je to dobře,“ tvrdí Mráz.
„Větší část Maďarů chce tuto novou ústavu,“ říká Mráz a Takács to doplňuje slovy: „Teď je výjimečná příležitost na její přijetí. Situace, kdy má jedna strana ústavní většinu, se nebude dlouho opakovat.“ I podle Mráze by bylo nepřijetí nové ústavy obrovskou chybou. „Příští volby budou o tom, jak se osvědčilo toto unikátní, v Evropě po druhé světové válce nevídané vládnutí dvoutřetinové většiny jedné strany. Pokud by Fidesz nepřijal ústavu, když tu šanci má, byla by to obrovská chyba.“ Němci referendum nemají Mimo jiné je ale ústava další šancí, jak dál posílit moc Fideszu. Třeba tím, že se stíží možnost vyhlášení referenda, dosud velice snadná.
„Parlamentarismus bude posílen. Bude ztíženo vyhlášení referenda. Dosud stačilo, když se účastnilo 25 procent obyvatelstva, a referendum bylo platné, nyní bude nutná 50procentní účast,“ uvádí Takács. Jako u mnoha kroků, které Fidesz zavedl nebo chystá, je však těžké hovořit o nějaké totalitě, krocích, které demokracie nezná. Když řeknu, že u nás nemáme referendum vůbec, „vykladači“ Orbánovy politiky se jen usmějí. A s ještě větším úsměvem dodají: „A v Německu také ne.“
***
Pro levicové strany bylo v názvu státu důležitější slovo republika než maďarská. U Fideszu je důležitější to maďarská.
Provládní tábor
Politologové Ágoston Sámuel Mráz (nahoře) a Gábor Takács jsou vůdčí osobnosti institutu Nézőpont Intézet, jedné ze sociologických institucí, které kolem sebe soustředil Fidesz
premiéra Viktora Orbána. Spolu s pravicovými médii a podnikateli tvoří intelektuální a ekonomické zázemí vlády a strany.
O autorovi| LUBOŠ PALATA, zvláštní zpravodaj LN v Maďarsku
