Ve východoslovenské obci Žehra žije pět set Slováků. V osadě s realitu vystihujícím názvem Dreveník, která je katastrálně součástí obce, žije 1500 Romů. Je proto logické, že i starostou je slovenský Rom Ivan Mižigár. Podle zdejších Slováků funguje v obci „rasismus naruby“, zpronevěřují se tu prostředky z obecní pokladny, místní úřad nefunguje.
V takové míře, že do obce zavítal osobně ministr vnitra Daniel Lipšic a „bílým“ ze Žehry neslíbil nic menšího, než že změní dosavadní zákony tak, aby se mohla „slovenská“ část Žehry od romské „odtrhnout“. Dosud totiž platí zákon, podle něhož mají takovou možnost pouze celky s minimálně třemi tisíci obyvatel, u nichž pak stačí provedení právoplatného referenda v daném územním celku. Lipšic navrhuje novelu, podle níž by to bylo v případech jako Žehra možné i pro menší počet obyvatel. „Pokud orgány obce porušují svoje zákonné povinnosti déle než tři měsíce, v tom případě bude možné odčlenění i menší části obce, která tak bude moci vytvořit samostatnou obec,“ říká kostrbatým právnickým jazykem Lipšic. Vláda a ministerstvo vnitra to však budou muset posvětit.
Nejde přitom o lokální záležitost, jak by se mohlo zdát. Ve slovenských obecních volbách loni na podzim poprvé v historii uspěla větší skupina romských místních politiků, a ti tak obsadili 29 křesel starostů obcí, tedy jedno procento z celkového počtu. Většinou podobných jako Žehra, v nichž Romové, z rychle rostoucích osad, přehlasovali stagnující slovenskou část vesnice. Na východním Slovensku se tak začal vytvářet zárodek regionu, v němž bude romská většina vládnout slovenské menšině, se všemi důsledky, které z toho vyplývají.
Není to ale zdaleka jen slovenský problém. Povídal jsem si o tom v Budapešti s jedním maďarským odborníkem na střední Evropu. Řekl mi, že nedávno četl rozsáhlou studii, podle níž dojde při současném demografickém vývoji během několika desítek příštích let k vytvoření souvislého pásu s romskou většinou. Bude se táhnout z východního Slovenska přes východ Maďarska, část Ukrajiny a do Rumunska. „Z tohoto území se může podle studie stát během relativně krátké doby něco jako evropská romská obdoba Kurdistánu,“ říkal.
Mně při čtení o záměrech Lipšice vyvstala jiná paralela, izraelskopalestinská, s vysokou, neproniknutelnou betonovou zdí, klikatící se východním Slovenskem, podobně jako se ta izraelská klikatí po hranicích židovského státu, respektive místy, které by vláda Izraele chtěla mít nastálo a plně pod svojí jurisdikcí. Cesta z tohoto bludného kruhu je složitá a obtížná. Na jejím konci je Slovensko v tom ideálním případě jako slovensko-romsko-maďarský stát. Ale zkuste tohle nadnést v nějaké slovenské hospodě...
O autorovi| LUBOŠ PALATA Redaktor LN
