Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Spojenectví s Uhry je tradiční, nejde jen tak zrušit Visegrádskou čtyřku, míní exministr Svoboda

Polský premiér Mateusz Morawiecki se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem na summitu Visegrádské skupiny v polském Lublinu (11. září 2020) foto: AP

Rozhovor
Zánik Visegrádské skupiny by byl krátkozraký, varuje bývalý ministr zahraničí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. „Byly doby, kdy se Poláci a Maďaři objímali málem jako dvojčata,“ dodává.
  15:20

Lidovky.cz: Zvoní podle vás pod tíhou současných událostí visegrádské čtyřce hrana?
Jako téměř sousedé jsme si souzeni. Musíme spolupracovat, to se nedá nic dělat. Jsme spojenci v EU a v NATO, důvodů pro spolupráci a těsnější vazby je tedy dost. To nicméně neznamená, že se bude kývat na každý návrh, který přijde z Maďarska. Nesmíme nyní mezi sebou vytvořit hradbu. Zároveň je výsledek maďarských voleb lekcí, česká politická scéna by ji měla pečlivě číst.

Případ Orbán a volání po konci V4. Co by mohlo přijít místo přátelství s Maďarskem?

Tématem voleb totiž nebyl Orbán, ale válka na Ukrajině. Vyhrál ten, který řekl, že Maďaři se nebudou do ukrajinské války míchat. Orbánův postoj k Ukrajině zkrátka Maďarům vyhovuje. A tady říkám: pozor na to. Je to silné a může to rezonovat stále více i v jiných státech. Může převážit názor „My na prvním místě“ a „Dejme ruce pryč od toho, co se děje venku“. Zatím se sice Západ drží, ale je potřeba se poučit a vytrvat.

Lidovky.cz: Ozývají se hlasy, že by se naše zahraniční politika měla více nasměrovat na Pobaltí. Je to cesta?
Nemá to valný význam. Tím bychom jen potvrdili to, co je všeobecně známo, tedy náš jednoznačný postoj k Rusku a k Ukrajině. Samozřejmě s pobaltskými republikami jsme rovněž v Evropské unii a NATO, takže jsme spojenci. Víte, místo velkých zahraničněpolitických proklamací bychom se měli teď velmi pečlivě starat o to, abychom udrželi vnitřní soudržnost naší společnosti.

Jsou tady tací, kteří říkají: „Češi na prvním místě a potom Ukrajinci.“ A jiní říkají: „Ukrajincům pomáhejme, ale nezapomínejme na Čechy.“ To znamená, že už se u nás také začíná na tuto strunu brnkat. Samozřejmě nesmíme polevit v tom, co děláme v zahraničí, o tom není pochyb, ale doporučuji se věnovat i tématu vnitřní soudržnosti české společnosti.

Lidovky.cz: Hlasy proti V4 nejsou ale jen v Česku, důrazně rezonují i na polské politické scéně.
Tomu vůbec nerozumím, protože byly doby, kdy se Poláci a Maďaři objímali, kdy se stavěly ploty a bojovalo se proti kvótám, to byly Budapešť a Varšava málem jako dvojčata. To nynější rozejití beru jako krátkodobé. Teď je to přirozená reakce Polska jako země, která chce být lídrem regionu. Ale to chce být Polsko vždy.

Cyril Svoboda

Lidovky.cz: Může postoj k V4 způsobit i rozkol v naší vládní koalici? Přece jen ne všechny strany jsou fanoušky Visegrádu.
Může to hrát roli, ale podívejte se na dějiny Českého království. Vždycky, už za Přemyslovců, všechny korunované hlavy měly úzké vztahy s Polskem a Maďarskem, tehdy s Uhry. Je to tradiční spojenectví, proto teď není možné říct, že rušíme Visegrád. A to říkám jako člověk, který v žádném případě není ve fanklubu Viktora Orbána. Mám ale i velké výhrady k tomu, co dělá pan Jaroslaw Kaczyński (polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi – pozn. red.) , ale to neznamená, že nebudeme spolupracovat.

Lidovky.cz: Jde vůbec V4 nějak právně zrušit? Jak může zaniknout?
To se jednoduše jen řekne, že ji rušíme, že končíme. Není to totiž mezinárodní organizace podle mezinárodního práva. Jediné, co nás spojuje, je Mezinárodní visegrádský fond. Tam jsou společné peníze. Tedy ten by se musel rozpustit a peníze by se rozdělily. Myslím si ale, že to nikdo neudělá. Bylo by to krátkozraké a politici by byli krátkoobrátkoví. Kdyby pak Orbán padl, tak bychom opět Visegrád obnovovali? To je přece hloupost. Máme společné dějiny, přítomnost a máme mít i společnou budoucnost.

Témata: Cyril Svoboda