Magistrát pochod nahlášený na 29. ledna zakázal z obavy, že naruší dopravu a ohrozí bezpečnost účastníků. Magistrát se při zdůvodnění zákazu opíral o závěry odborů dopravy svého a městské části Praha 1. Májíček ho za to žaloval, přičemž uváděl, že svolavateli navržená trasa pochodu byla bezpečná.
Soudkyně Jana Brothánková rozsudek odůvodnila tím, že závěry odborů dopravy byly pouze obecné a neměly potřebnou faktickou oporu. Magistrát podle soudu dostatečně neurčil, zda by byly zásah do dopravy a ohrožení zdraví demonstrantů skutečně závažné. Brothánková uvedla, že magistrátem avizované desetiminutové zastavení dopravy na nábřeží je srovnatelné s komplikacemi, které nastanou při běžné dopravní nehodě.
Námitku, že úřad byl v časové tísni, soudkyně zpochybnila tím, že úředníci měli vycházet z předchozích zkušeností z podobných akcí. Iniciativa prý také zajistila adekvátní počet pořadatelů.
Extrémní pravice nemá problém
Májíčkův zmocněnec Miroslav Prokeš uvedl, že magistrátem navržená náhradní trasa byla nebezpečnější než trasa původní. Dodal, že magistrát v minulosti podobné pochody nezakázal a mnohdy nemá námitky ani proti akcím extrémní pravice. Májíček má za to, že zákaz měl politickou motivaci, neboť ODS ovládá magistrát a patří mezi hlavní zastánce umístění základny v ČR.
Zástupce magistrátu Pavel Štefaňák to odmítl s tím, že rozhodnutí magistrátu vycházelo ze závěrů obou odborů dopravy. Podle něj se žalobci jednalo spíše o medializaci kauzy. Upozornil i na rozpor mezi oficiálně nahlášeným počtem 300 účastníků a televizním prohlášením mluvčího Ne základnám Jana Tamáše, že očekává tisíce až desetitisíce demonstrantů. Nesouhlasil také se záměrem iniciativy, která chtěla navzdory původnímu zákazu v pochodu pokračovat.
Na soud se iniciativa obrátila už loni v září poté, co jí magistrát zakázal pochod z Karlova mostu na Hrad. Soud i tehdy rozhodnutí magistrátu zrušil. Lednový pochod hlavním městem magistrát nejprve zakázal, nakonec se ale s organizátory domluvil na úpravě trasy tak, aby se protestující vyhnuli frekventovanému nábřeží cestou k ambasádě USA a sídlu vlády. Organizátoři uvedli, že protest byl řádně a včas ohlášen, proto jej chtěli i navzdory původnímu zákazu uskutečnit. Postup radnice kritizovali zástupci ČSSD i KSČM.
Protestní pochod se nakonec konal v původně stanovenou dobu. Několik stovek účastníků se nejprve shromáždilo na Václavském náměstí. Odpůrci základny se dále zastavili před magistrátem, americkým velvyslanectvím na Malé Straně a nenásilnou akci ukončili před sídlem vlády. Pochod doprovázeli policisté, kteří monitorovali chování protestujících a podle potřeby usměrňovali dopravu.
Soudkyně Jana Brothánková rozsudek odůvodnila tím, že závěry odborů dopravy byly pouze obecné a neměly potřebnou faktickou oporu. Magistrát podle soudu dostatečně neurčil, zda by byly zásah do dopravy a ohrožení zdraví demonstrantů skutečně závažné. Brothánková uvedla, že magistrátem avizované desetiminutové zastavení dopravy na nábřeží je srovnatelné s komplikacemi, které nastanou při běžné dopravní nehodě.
Námitku, že úřad byl v časové tísni, soudkyně zpochybnila tím, že úředníci měli vycházet z předchozích zkušeností z podobných akcí. Iniciativa prý také zajistila adekvátní počet pořadatelů.
Extrémní pravice nemá problém
Májíčkův zmocněnec Miroslav Prokeš uvedl, že magistrátem navržená náhradní trasa byla nebezpečnější než trasa původní. Dodal, že magistrát v minulosti podobné pochody nezakázal a mnohdy nemá námitky ani proti akcím extrémní pravice. Májíček má za to, že zákaz měl politickou motivaci, neboť ODS ovládá magistrát a patří mezi hlavní zastánce umístění základny v ČR.
Zástupce magistrátu Pavel Štefaňák to odmítl s tím, že rozhodnutí magistrátu vycházelo ze závěrů obou odborů dopravy. Podle něj se žalobci jednalo spíše o medializaci kauzy. Upozornil i na rozpor mezi oficiálně nahlášeným počtem 300 účastníků a televizním prohlášením mluvčího Ne základnám Jana Tamáše, že očekává tisíce až desetitisíce demonstrantů. Nesouhlasil také se záměrem iniciativy, která chtěla navzdory původnímu zákazu v pochodu pokračovat.
Na soud se iniciativa obrátila už loni v září poté, co jí magistrát zakázal pochod z Karlova mostu na Hrad. Soud i tehdy rozhodnutí magistrátu zrušil. Lednový pochod hlavním městem magistrát nejprve zakázal, nakonec se ale s organizátory domluvil na úpravě trasy tak, aby se protestující vyhnuli frekventovanému nábřeží cestou k ambasádě USA a sídlu vlády. Organizátoři uvedli, že protest byl řádně a včas ohlášen, proto jej chtěli i navzdory původnímu zákazu uskutečnit. Postup radnice kritizovali zástupci ČSSD i KSČM.
Protestní pochod se nakonec konal v původně stanovenou dobu. Několik stovek účastníků se nejprve shromáždilo na Václavském náměstí. Odpůrci základny se dále zastavili před magistrátem, americkým velvyslanectvím na Malé Straně a nenásilnou akci ukončili před sídlem vlády. Pochod doprovázeli policisté, kteří monitorovali chování protestujících a podle potřeby usměrňovali dopravu.
