Lidovky.cz: Co teď momentálně vámi vedená magistrátní pracovní skupina řeší v otázce sdíleného ubytování?
Aktuálně nejde už o přípravy, máme už zhruba čtvrt roku hotovo. Od roku 2015 jsme mapovali, co je potřeba vyřešit a v čem jsou hlavní úskalí sdíleného ubytování. Naše závěry jsme poskytli ministerstvu pro místní rozvoj kvůli oblasti cestovního ruchu a hoteliérství. Dále pak ministerstvu financí kvůli živnostem, navíc má na starosti vymáhání daní a poplatků z toho vzešlých.
Lidovky.cz: Jaká jsou tedy podle Prahy největší úskalí ve sdíleném ubytování?
Sdílené ubytování je hlavně šedá ekonomika, což je ten největší problém. Kontrola tohoto byznysu je velmi obtížná. Hlavní město Praha má asi dvacet zaměstnanců, kteří mají na starosti kontrolní záležitosti, ale pro všechny oblasti. Došlo nám, že jen na Airbnb by bylo potřeba asi padesát nebo šedesáti lidí, aby to bylo možné během dvou tří let dostat pod kontrolu. To ale nejde, protože je naopak tlak na snižování zaměstnanců magistrátu.
Lidovky.cz: Jaké změny by čekaly přímo poskytovatele?
My bychom rádi – a to řeknu poprvé explicitně – měli s Airbnb dohodu o tom, že by nám poskytli databázi ubytovatelů, a to i z toho důvodu, aby náš živnostenský odbor věděl, kam má chodit na kontroly a zjistil, kdo je a kdo není přihlášen do systému. Samozřejmě jde také o to, aby ti, kteří neodvádí daně, za to byli postiženi. Systém by tedy sloužil k vymáhání skutečných poplatků za služby. Bohužel Airbnb je ze zahraničí, takže se snažíme, aby byla databáze zjednodušena a aby také byla možnost centrálního výběru poplatků. Oni jsou připraveni poplatky odvádět, ale za celou skupinu. To samozřejmě nechceme. Chceme sice poplatky od celé skupiny, ale tak, aby bylo jasné, za koho poplatky jsou. Z logiky věci bychom i my chtěli mít kontrolu a dohlížet na poskytování těchto služeb.
Lidovky.cz: Pokud jde o poplatky za ubytování, jak by podle vás měly být vysoké a za co by měly být odváděny?
Chceme, aby byl zaveden jeden poplatek. Neplatil by se už ten rekreační a lázeňský, ale ubytovací. Bude jeden pro všechny, kteří podnikají v oboru ubytovacím, ať už jsou to hotely, nebo sdílené ubytování. V Praze je nejnižší cena poplatků v rámci evropských měst. Byli bychom rádi, aby byl ve výši alespoň padesáti korun, tedy zhruba dvou eur.
Lidovky.cz: Co dalšího by podle Prahy mělo podléhat regulaci?
V době, kdy se zdražují ceny bytů i nájmů v Praze, je třeba vrátit rezidenty do bytů, které nyní slouží sdílenému ubytování. To je věc, kterou chceme do legislativní normy zanést, tedy, že by sdílené ubytování bylo možné poskytovat maximálně 90 nebo 120 dní, což odpovídá třetině roku. Tak je to třeba v Barceloně nebo Kodani. Důvod je jednoduchý – předpokládám, že vlastník nebude chtít mít tři čtvrtě roku neobydlený byt, a proto doufám, že by vlastník logicky dlouhodobé nájemníky nevyhodil po tři čtvrtě roce bydlení. I když někdo to možná udělá. Nicméně vymahatelnost práva je důležitá.
Lidovky.cz: Jakých úskalí sdílené ekonomiky, o nichž jste mluvili, jste si na magistrátu vědomi?
Chceme, aby v zákoně byl doplněn právní řád, a to konkrétně zákonným zmocněním pro vydání obecně závazné vyhlášky, které by umožnilo obcím regulovat sdílené ubytování na jejich území. Když to přeženu a uvedu extrémní příklad: u Společenství vlastníků jednotek by bylo šedesát procent ploch poskytováno na sdílené ubytování, pak by logicky i šedesát procent vlastníků těchto ploch přehlasovalo zbylé vlastníky bytů, kteří v lokalitě bydlí dlouhodobě. Ať už by šlo o obce nebo města, tato vyhláška by takovou věc znemožnila.
Lidovky.cz: Co dalšího kromě omezené doby poskytování bydlení a poplatků má Praha v plánu?
Je ještě jedna věc, ale záleží hlavně na Ministerstvu pro místní rozvoj a mám obavu, že se nepodaří. Chceme, aby sdílené ubytování bylo explicitně vyjmenováno v 88 volných živnostech. Zatím je tam vedeno hoteliérství, ale tomu sdílené ubytování plně neodpovídá. Přeci jen jde o jinou formu poskytování služeb. Sdílená ekonomika navíc bude čím dál častější. Airbnb a Uber jsou asi nejviditelnější špičky ledovce. Jinak se brzy bude sdílet všechno, co se dá. Třeba i televize. Konec konců k tomu světová ekonomika směřuje. Globalizace k tomu přímo navádí. Je ale třeba se tomu postavit, možná ne úplně negativně, ale mít to pod kontrolou. To se nám ale asi nepodaří, alespoň podle toho, jaké zprávy máme z ministerstva.
Lidovky.cz: Služba Airbnb bývá často zmiňována kvůli bezpečnosti v hlavním městě. Jak jste pracovali s tímto motivem?
Poskytovatelé musí dodržovat všechny náležitosti jako hoteliéři, to znamená musí evidovat všechny ubytované a hlásit je cizinecké policii. My paradoxně vidíme největší problém v turistech bílé pleti. Naopak u Asiatů problém vůbec nevidím. Oni jsou zpravidla vychovaní, slušní a když to přeženu, už v deset hodin večer jsou v posteli. Na druhou stranu Asiati sdílené ubytování moc nevyužívají. V průměru zde stráví dvě noci, a k tomu většinou využívají hotely.
Lidovky.cz: Kolik problémů ročně eviduje Praha právě v souvislosti s bezpečností?
Nejde o nám příliš známé problémy. Většinou je totiž řeší městská policie a nejčastěji jde o konflikty mezi staršími rezidenty a ubytovanými kvůli rušení nočního klidu v jednotlivých domech. Sekundárně jde o vandalismus a opíjení se.
Byty, které patří Praze 1, pronajímá firma přes Airbnb. Radní se snaží situaci řešit |
Lidovky.cz: Jaké další problémy musíte řešit?
Další problém je, a o tom se moc nemluví, že se dnes už ani neposkytují k ubytování byty fyzických osob, ale byty pronajaté společnostmi s ručením omezeným, které mají kancelář třeba někde ve sklepě. A ty je už úplně nemožné dohledat. Když totiž bude probíhat kontrola, tak se dostaneme k tomu sklepu, ale už ne do bytů. V tomto případě bude potřebná součinnost s policií.
Lidovky.cz: Jak moc jste se v případné regulaci nechali inspirovat zahraničními státy a jejich regulací Airbnb?
My jsme analyzovali situaci ve třech zemích. V Německu, ve Španělsku a Dánsku. V Berlíně, kde je Airbnb úplně zakázáno, jde o extrém. To nikdo z nás nechce. Stát nechce nic zakazovat, asi je to i tím, že jsme mladá demokracie. Jako pravicový politik jsem spíše pro svobodu podnikání, ale je jasné, že to musí být v rozumné míře regulováno. Uvažovali jsme i o tom, jestli si nevzít inspiraci v Barceloně, kde to funguje tak, že poskytovatelé mají pevně danou dobu poskytování bytů. Konkrétně jde o období čtyř měsíců v roce, od června do září. V tomhle my nemáme úplně jasno. Otázkou je, jestli takovou regulaci ministerstvo pro místní rozvoj vůbec přijme.
vyjádření ministerstva pro místní rozvoj„Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zastává dlouhodobý názor, aby všichni ubytovatelé na trhu plnily všechny povinnosti stanovené právními předpisy, které se k jejich činnosti vztahují. Jen tak mohou být zajištěny spravedlivé tržní podmínky pro všechny subjekty poskytující tyto služby,“ napsal serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva Vilém Frček. „MMR v otázce sdíleného ubytování spolupracuje s dalšími resorty státní správy, s profesními asociacemi jakožto i s Úřadem vlády. Spolupracujeme i na řešení dílčích otázek, které s provozováním sdíleného ubytování souvisejí. Mezi jinými např. otázka místních poplatků či zlepšení vymahatelnosti zákonů souvisejících s poskytováním ubytovacích služeb. Ve spolupráci s Ministerstvem financí a dotčenými subjekty (profesní spolky, zástupci obcí atd. ) byla vypracována novela zákona o místních poplatcích. Jedna ze změn počítá s tím, že poplatek z ubytování bude platit každá osoba, která v obci pobývá za účelem krátkodobého pobytu za úplatu bez ohledu na charakter zařízení, ve kterém je ubytována (tj. i v soukromí). A právě tato změna souvisí s tzv. sdílenou ekonomikou. Žádné oficiální návrhy jsme z pražského magistrátu neobdrželi, byť jsme se v dané záležitosti sešli k jednání a vyměnili si vzájemně stanoviska k této otázce,“ dodal. |