Letos v dubnu se poprvé v průzkumu vyslovila většina proti přijetí eura. Teď už je nás podle STEM celých 70 procent. Je to projev čecháčkovství, či výsledek euroskeptické propagandy z Hradu a z části médií? Sotva. Známá struktura podpory zůstává zachovaná – k euru mají větší důvěru ti movitější a vzdělanější, voliči pravicových stran. Jen je té důvěry všude míň.
Ale hlavně – tímto pohledem na jednotnou měnu vůbec nevybočujeme z evropského hlavního proudu. Žádné komentáře, že to by se ve vyspělé západní Evropě stát nemohlo či že se ocitáme v izolaci, v tomto případě nejsou na místě. Podle červnového průzkumu pro German Marshall Fund je totiž rozčarování z eura jednoznačně evropským trendem. O jeho prospěšnosti je z jedenácti zkoumaných zemí přesvědčena většina jen v Nizozemsku, Rumunsku a Slovensku. V průměru považuje společnou měnu 55 procent lidí za škodlivou. Nejen že si, tak jako my, vyslechli argumenty pro hlupáčky typu „Nebudete si muset na dovolené měnit peníze“, oni si měnu vyzkoušeli na vlastní kůži, a nepřesvědčila je. Jak u nás, tak všude jinde kromě tradičně euroskeptické Británie přitom převládá celková podpora členství v Unii. Co ale s měnou, která měla být svorníkem tohoto sjednocování? Dnes se hovoří o tom, že schází mechanismus pro spořádaný státní bankrot a pro vystoupení země z eurozóny. Jenže to, v čem je dnes spatřován nedostatek, byl původně záměr tvůrců eura: zamknout evropské země v Unii tak, aby už nebylo cesty zpátky. Dnes si kvůli tomu Unie táhne za sebou dvojí břemeno: břemeno měny působící nerovnováhu a břemeno demokratického deficitu.
