V zákulisí salonů, kam Češi a turisté s oblibou docházejí na thajské masáže, se mohou odehrávat lidská dramata. Thajské masérky, které cestují do Česka za výdělkem, jsou totiž poměrně snadným terčem pro pracovní vykořisťovatele.
Rizika, jimž jsou zaměstnankyně masážních salonů vystaveny, popisuje čerstvá studie publikovaná organizací La Strada, která se zaměřuje na potírání pracovního vykořisťování a obchodování s lidmi.
Zranitelnými dělá Thajky, kterých v Česku žije pět stovek, v prvé řadě dluh, s nímž do země přijíždějí. Obstarání pracovního povolení, víza a dalších náležitostí nutných pro legální pobyt v Česku totiž znamená nemalé náklady.
A za pracovnice je většinou zaplatí majitel masážního salonu, který si tím novou pracantku zaváže. "Dluh těchto pracovnic a pracovníků se pohybuje okolo dvou tisíc eur," píše se ve zprávě.
Obchodování s lidmi
Kvůli dlužné částce pak masérka například nesmí přejít ke konkurenci. Průzkum odhalil případy, kdy majitel ženám zabavil cestovní doklad nebo je omezoval v osobní svobodě.
"Někdy jsou pracovnice hlídány, v jiných případech dochází k zadržování pasů, nebo dokonce k fyzickému násilí," píše se v závěru zprávy. "Takové praktiky hraničí s omezováním osobní svobody a jsou znakem obchodování s lidmi," varuje šéfka organizace La Strada Irena Konečná.
Ženy mají oslabenou pozici i při vyjednávání pracovní doby. Ačkoli v drtivé většině podepíší smlouvu, v níž se mluví o osmi hodinách práce denně, v praxi musí sloužit dvanáctihodinové šichty. Přesčasy jim však zaměstnavatel nezaplatí.
Autoři průzkumu sice sbírali data jen v pražských centrech a na velmi malém vzorku respondentek, přesto je podle nich studie relevantní. "Jde o první sondu do thajské komunity, minimálně odhaluje rizika, jimž jsou tyto pracovnice vystaveny," hodnotí Konečná.
