Majitel zámku v Dobříši na Příbramsku Jerome Colloredo-Mansfeld neuspěl u Nejvyššího soudu (NS) ve sporu o vydání asi tří tisíc předmětů z vybavení zámku. Dosud předměty spravuje Národní památkový ústav.
Colloredo-Mansfeld dovoláním napadl verdikt Krajského soudu v Praze, který v říjnu 2006 rozhodl, že potomek původních majitelů na mobiliář nemá právní nárok. NS dovolání v prosinci odmítl.
Právní zástupce Colloredo-Mansfelda Libor Kasl řekl, že zatím nemá rozhodnutí soudu v písemné podobě, nebude ho proto komentovat. Ani náměstek ředitele středočeského územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Svoboda se nechtěl k rozsudku vyjádřit. Mobiliář podle něj nebyl vrácen v rámci restituce zámku proto, že o jeho vydání restituenti nepožádali v zákonem stanoveném termínu.
Podle Svobody dobříšský mobiliární fond nemá zcela vyrovnanou kvalitu, jeho kulturní hodnota je však nevyčíslitelná a například hodnota pro účely pojištění je v řádu desítek milionů korun. "Jsou v něm obsaženy velmi hodnotné předměty i předměty bez velké umělecko-historické hodnoty," poznamenal. Velká část zmíněného mobiliáře tvoří zámeckou expozici, kterou ještě doplňují předměty z dalších fondů z depozitářů NPÚ.
Potomek šlechtického rodu se domáhal vydání 2906 movitých věcí a dalších předmětů ze souborů postrojů, nádobí a stříbra. Mobiliář má vysokou památkovou hodnotu. O vydání zámku v Dobříši požádal Jeromův otec Jeroným Colloredo-Mansfeld již v roce 1992. Následný restituční spor trval šest let.
Zámek ano, vybavení ne
V prosinci 1996 se na stranu šlechtice postavil Ústavní soud. V roce 1998 byl zámek spolu s francouzským a anglickým parkem vrácen do soukromého vlastnictví.
Když na základě vyhraného restitučního sporu přebíral v roce 1998 zámek, památkáři mu odmítli vydat mobiliář s tím, že rozsudek se na příslušenství nevztahuje. Proto podali šlechtici další žalobu.
Od Okresního soudu v Příbrami spor o vybavení zámku již jednou doputoval až k Nejvyššímu soudu, který zrušil odmítavé rozsudky a nařídil podrobnější dokazování. Příbramský a poté i pražský krajský soud však v roce 2006 opět odmítly mobiliář vydat. Nyní už senát Nejvyššího soudu s předsedou Josefem Rakovským jejich verdikty potvrdil.
| Rokokový skvost se slavnou minulostí |
|
Současná podoba rokokového zámku s výraznou fasádou pochází z let 1745 až 1765. |
Právní zástupce Colloredo-Mansfelda Libor Kasl řekl, že zatím nemá rozhodnutí soudu v písemné podobě, nebude ho proto komentovat. Ani náměstek ředitele středočeského územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Svoboda se nechtěl k rozsudku vyjádřit. Mobiliář podle něj nebyl vrácen v rámci restituce zámku proto, že o jeho vydání restituenti nepožádali v zákonem stanoveném termínu.
Podle Svobody dobříšský mobiliární fond nemá zcela vyrovnanou kvalitu, jeho kulturní hodnota je však nevyčíslitelná a například hodnota pro účely pojištění je v řádu desítek milionů korun. "Jsou v něm obsaženy velmi hodnotné předměty i předměty bez velké umělecko-historické hodnoty," poznamenal. Velká část zmíněného mobiliáře tvoří zámeckou expozici, kterou ještě doplňují předměty z dalších fondů z depozitářů NPÚ.
Potomek šlechtického rodu se domáhal vydání 2906 movitých věcí a dalších předmětů ze souborů postrojů, nádobí a stříbra. Mobiliář má vysokou památkovou hodnotu. O vydání zámku v Dobříši požádal Jeromův otec Jeroným Colloredo-Mansfeld již v roce 1992. Následný restituční spor trval šest let.
Zámek ano, vybavení ne
V prosinci 1996 se na stranu šlechtice postavil Ústavní soud. V roce 1998 byl zámek spolu s francouzským a anglickým parkem vrácen do soukromého vlastnictví.
Když na základě vyhraného restitučního sporu přebíral v roce 1998 zámek, památkáři mu odmítli vydat mobiliář s tím, že rozsudek se na příslušenství nevztahuje. Proto podali šlechtici další žalobu.
Od Okresního soudu v Příbrami spor o vybavení zámku již jednou doputoval až k Nejvyššímu soudu, který zrušil odmítavé rozsudky a nařídil podrobnější dokazování. Příbramský a poté i pražský krajský soud však v roce 2006 opět odmítly mobiliář vydat. Nyní už senát Nejvyššího soudu s předsedou Josefem Rakovským jejich verdikty potvrdil.
