Velký vliv na počasí u nás mají dva faktory. Jednak skutečnost, že se Česká republika nachází v „nárazníkovém“ pásmu mezi oceánským a kontinentálním klimatem. Druhým neméně závažným faktorem pro tvorbu počasí je Alpský masiv jižně a jihozápadně od našeho území.
K největším rozdílům v počasí na západě a východě našeho území dochází nejčastěji při následujících dvou povětrnostních situacích. Prvním příkladem je přechod zvlněné studené fronty téměř bez pohybu nad Čechami.
Studená fronta je při svém příchodu nad západní Evropu blokována mohutnou tlakovou výší nad Evropou východní, proto postupuje přes západní partie Alp jen velmi zvolna k severu až severovýchodu. V tomto případě zasáhne většinou jen západní polovinu našeho území. Na frontě se vyskytují přeháňky a bouřky, v týlu fronty na západě Čech většinou „střihové“ srážky (viz text vlevo) s trvalým deštěm. Naopak na východě území trvá příliv tropického vzduchu od jihu.
Při této povětrnostní situaci jsou teplotní poměry velmi rozdílné. Například v Chebu je při trvalých srážkách jen 12 až 15 °C, naopak na východní Moravě 30, někdy až 35 °C. Tato povětrnostní situace byla spouštějícím mechanismem pro povodně v Čechách v roce 2002.
Rozdílné počasí může odstartovat povodně Druhou situací, která vede ke vzniku rozdílů, je zvlněná studená fronta nad východní Moravou, resp. západním Slovenskem.
V tomto případě není vliv blokující tlakové výše nad východní Evropou tak výrazný jako v prvním případě. Studená fronta postupuje z Atlantského oceánu jižní drahou pod Alpami. Studený oceánský vzduch proniká až nad severní partie Jadranu. Zde se tvoří tlaková níže, která postupuje na sever po východní straně alpského masivu. Opět přicházejí „střihové“ srážky na západní straně tlakové níže. Vydatnější trvalé srážky většinou zasáhnou východní Moravu a Slezsko. Tato povětrnostní situace odstartovala povodně na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
Do Čech zasahuje při těchto povětrnostních situacích většinou výběžek vyššího tlaku od západu s přílivem oceánského vzduchu, takže rozdíly v maximálních teplotách nejsou tak výrazné jako v předchozím případě.
Obě uvedené povětrnostní situace mohou ovlivňovat počasí v dané oblasti i několik dnů. Pak hrozí intenzivní trvalé srážky a výrazný vzestup hladin vodních toků. Spolu s přívalovými dešti se jedná o nejčastější příčinu vzniku povodní.
Předpověď nebezpečných jevů (intenzivních srážek) a jejich přesná lokalizace je v těchto situacích velmi složitá. V prvním případě se často stane, že zvlněná studená fronta postoupí z Bavorska nad Sasko a počasí u nás téměř neovlivní. Ve druhém případě může frontální rozhraní přecházet více na východ a výraznější srážky se vyskytují pouze na východním návětří Bílých Karpat a Javorníků.
