Napadl sníh, laviny kloužou ze střech, ohrožují hlavy lidí. Občan se dohaduje s městem, kým je jeho hlava ohrožena, padá-li led ze státní budovy na (dnes už) městský chodník, majitelé soukromých domů lezou po zledovatělých střechách sami a riskují ještě víc než ti dole. Televize mají o čem vysílat, noviny o čem psát.
Přitom já sám shodou okolností žiju v domě, kde se nad vlastní hlavu dívat nemusím. Když jsme na něm před léty rekonstruovali střechu, řemeslníci tak nějak automaticky zahrnuli do práce i něco, čemu říkám „sněholamy“. Jakási kovová obrácená „téčka“, lemující okap, jejichž úkolem je sněhovou pokrývku střechy buď zadržet, aby odtávala pomalu, nebo překrojit na menší kusy, má-li tendenci sletět. Nedělám chytrého; já sám jsem vůbec nevěděl, k čemu to je, když mi to tehdy nabízeli. Teď naopak dost dobře nechápu, proč to není všude. Taková maličkost - a bylo by po problémech.
Stejně žasnu, kdykoli vidím v televizním zpravodajství další zloděje benzinu, zachycené průmyslovou kamerou, jak odjíždějí bez placení od pumpy. Nezpůsobili škodu jen majiteli čerpadla, ale i dalším lidem. Dokud se bude odjíždění od pumpy vyplácet, dotud se budou krást i SPZ. A ukradnou-li ji zrovna vám (což jsem zažil na vlastní kůži) a nevšimneteli si toho včas, zatočí policie alespoň s vámi, když na zloděje pohonných hmot už je krátká. A všimnout si toho nemusíte; pumpoví zloději kradou jen tu přední cedulku. Tu zadní kamera nevidí. Přitom už před třiceti lety jsem zažil v USA tzv. pre-pay tankování. Co jste si uvnitř předplatili, to vám stojan natankoval. Tak jaképak krádeže?
Ve Švédsku jsem se zase setkal s maličkostí, na kterou si vzpomenu vždycky, když obviní nějakou fabriku, že nedostatečně čistí své vlastní odpady, než je vypustí do řeky. Testy a popírání testů, expertní tahačky, které se vlečou měsíce a v případě soudů až roky, takže pak už nikoho nezajímají. Přitom ve Švédsku platí prostý zákon, podle něhož musí každý průmyslový podnik odebírat vodu POD místem, kde ji (už vyčištěnou) vypouští. Nikdo tudíž nemá takový zájem na tom, aby byla co nejčistší, jako sám případný znečišťovatel. Kontroly sice jsou, ale prý zbytečné...
Nic z toho, co jsem vyjmenoval, není žádná novinka. Jen jaksi nesklouzla ta správná lavina, která by úředníkům (ale leckdy i občanům nebo podnikatelům) místo zlámání vazu pouze hlavu správně otevřela. Bohužel ale nežijeme v zemi, kde (další maličkost!) při opakovaných drobných prohřešcích, třeba jen za porušování dopravních předpisů, rostou potíže hříšníka progresivně, až skončí jeho celkovým společenským zatracením. My kráčíme opačným směrem: řízení bez řidičáku přestalo být trestným činem, drobné krádeže se už nesčítají, policie nesmí nahlížet do daňových dokladů a promlčitelnost některých zločinů se výrazně zkrátila. Naše maličkosti jsou protipólem té švédské: máme výtok se svinstvem sice nad odběrem, ale nasáváme stále zahnojenější atmosféru.
Kdybych měl naši situaci k něčemu přirovnat, pak k ženě, která mi vyprávěla, jak u ní známá zapomněla mobil. Tak jí zavolala, aby si pro něj přišla - a strašně se divila, že to tak dlouho vyzvání a nikdo to nebere...
