* Vypadáte unaveně. Jak se stavíte k závodům, které vás v brzké době čekají?
Uvidíme, jak to půjde dál, ale jsem utahaná a zvažuju, zda nezakončit sezonu o trochu dřív. Mám pocit, že mi po všech těch událostech vypověděla hlava. Start na Světovém poháru v Heerenveenu za deset dní snad zvládnu, ale nevím, jestli se budu umět soustředit na mistrovství světa ve víceboji, které se pojede o týden později tamtéž.
* Letecká pouť z Vancouveru do Prahy trvala deset hodin. Jak se vám zamlouvala?
Cesta nebyla ani trochu únavná, bavili jsme se skvěle. Klidně bych letěla ještě jednou! Nejlepší byl závěr, s Karolínou Erbanovou jsme se při přistání mohly podívat do pilotní kabiny, byl to nezapomenutelný zážitek. Teď se nejvíc těším na to, až dorazím domů a rozbalím dárečky pro nejbližší.
* Ještě ve Vancouveru jste byla překvapena tím, že vás na ulici poznávali Kanaďané. Jak jste připravena na to, že vás ještě dřív než dosud budou ve vlasti poznávat Češi?
Je pravda, že když jsme ve Vancouveru naposledy jeli metrem do olympijské vesnice, tak mě pořád zastavovali lidé a chtěli se se mnou fotit. Nemohla jsem tomu uvěřit! Nevím, co můžu očekávat tady, nejsem na velký zájem připravená, ale třeba si zvyknu. Pokud to přijde, tak asi budu muset...
* Lze očekávat, že o vás jako o trojnásobnou olympijskou medailistku bude zvýšený zájem i ze strany sponzorů. Jste připravená na účinkování ve světě reklamy a byznysu?
Nikdy jsem to moc nedělala, opravdu nevím, jak se v tom budu pohybovat. (krčí rameny) Abych řekla pravdu, velkou budoucnost v tom nevidím.
* Za tři medaile máte od sponzora slíbenou konzumaci piva zdarma až do příští olympiády. Jak s takovým množstvím pěnivého moku naložíte?
Já pivo nemusím, ale o budoucnost tohoto dárku strach nemám. Kolem mě je celý tým, jsou tady i příznivci, členové fanklubů, se všemi se ráda podělím.
* Doneslo se k vám, že jste v republice spustila lavinu rychlobruslařského nadšení?
Něco málo zpráv se ke mně dostalo, ale pořád tomu nemůžu uvěřit. Byl to můj velký sen už v mládí, snad jsme rychlobruslení konečně doma aspoň trochu zpopularizovali. Mám strašně velkou radost, že nám to ve Vancouveru vyšlo.
* Přiletěla jste do vlasti, kde jste už několik dní hrdinkou. Je vám jasné, že jste vstoupila mezi sportovní celebrity?
Za celebritu se nepovažuju a doufám, že zůstanu taková, jaká jsem.
* Trenér Petr Novák po pozlacené „pětce“ přiznal, že vám během závodu trochu lhal, když vám schválně hlásil lepší mezičasy. Neztratil tím vaši důvěru?
Kdepak, já už při závodě tušila, že asi kecá – občas jsem totiž koukla na světelnou tabuli, i když mi to zakázal. Ale taky jsem si říkala, že jsem se možná špatně dívala. Takže mi pomohl k dobrému výsledku, a kdyby mi to takhle mělo pomoct pokaždé, nezlobila bych se.
* Je vám dvaadvacet a vychází o vás knížka. Není to zvláštní?
Docela jo. Ani nevím, co v ní je, četl ji jen Petr. Nechám se překvapit.
