Známý mi říkal, že našel v invalidním zaměstnanci hotové zlato. Zní to skvěle, ale mám s tím trošku problém. Přijde mi
až trapné někoho přijmout jen na základě toho, že je invalida. A navíc by mi bylo nepříjemné takového člověka vyhodit. Mám riskovat a zkusit to? VAŠE ODPOVĚDI
Tak ho nepřijímejte jen proto, že je invalida. Měl by projít přijímacím řízením jako každý jiný váš zaměstnanec, a pokud uspěje, bude se vám líbit a bude umět všechno, co potřebujete, aby uměl, přijměte ho. Úprava kanceláře by neměla být tak složitá, záleží tedy na konkrétních podmínkách. A kolegové si zvyknou.
Carralina
Invalidita je handicap i šance. Podle člověka a podle práce. Nestojí tedy za řeč tuto jednu z mnoha okolností pracovního poměru zmiňovat. Přirozeně se s ní počítá, též je nutné nediskriminovat, i pozitivně. Handicapovaní bývají odpočinutí. Mají zorganizovaný svůj život a jsou obvykle stabilnější. Mohou být i zralejší, hlubší, zodpovědnější. To ne kvůli handicapu, ale kvůli procesu, kterým se s postižením dokázali vyrovnat a často i předstihnout povrchní okolní populaci.
Přesto je užitečné počítat s nějakou nabídkou terapie, třeba skupinové, kdy se firemní tým sám posune k porozumění, kdy i invalida si ještě něco ujasní. Invalidita je normální, jen „poškození“ lidé na ni civí, aby v tom zrcadle snad zahlédli vlastní neřešená poškození, neuvědomělá, potlačená, nepřiznaná. To je velké riziko, invalida se pro takové nezralé jedince může snadno stát obětním beránkem. To, žel, na rozdíl od stáda ovcí (vlk se nažere a stádo se sjednotí), nefunguje.
Michal
Myslím, že to určitě za pokus stojí. Jeho výběru však věnujte stejnou (ne-li větší) pozornost jako výběru jiných zaměstnanců. Mezi invalidy můžete najít spolehlivou sílu, která bude velmi vděčná za to, že jste ji zaměstnal, stejně jako bolestína, jenž bude stále utlačovaný a nespokojený.
Pavel
Jak to vidí Moderní kariéra LN
Vendula Hluzinová z personální agentury Pragma nepochybuje, že invalidní zaměstnanci jsou schopni se se svými úkoly vyrovnat stejně a mnohdy i lépe než zdraví zaměstnanci. „Velmi vysoké pracovní nasazení a loajalita k zaměstnavateli jsou u invalidů logickým a spolehlivě se dostavujícím důsledkem jejich celkového sociálního znevýhodnění,“ říká.
Při jasně daných podmínkách není složité dát invalidnímu zaměstnanci výpověď, pokud je neplní, říká psycholog Luděk Kazda. Dodává, že je velmi vhodné nestavět ostatní zaměstnance před hotovou věc, ale přijetí invalidního kolegy s nimi probrat předem.
