Česko chce z Moldávie přilákat levné pracovní síly. Další masivní odliv lidí ale nemusí tato země vydržet
KIŠINĚV (od zvláštního zpravodaje LN) Naproti kišiněvskému hotelu National svítí do letní noci velký osvětlený billboard „Přímá autobusová linka Kišiněv–Praha“. Česká republika se stala pro Moldavany jednou ze zemí, kam jich v poslední době míří za prací nejvíc. Česko má oproti jiným zemím několik výhod – poměrně vysoké mzdy, jazykovou blízkost, přátelské prostředí a navíc dává šanci získat práci legálně. Už dnes jsou Moldavané, přestože jich jsou pouhé čtyři miliony, na jednom z předních míst mezi národnostmi, které v Česku získaly povolení k dlouhodobému pobytu, jehož základní podmínkou je legálně získaná práce. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas má přitom plán, podle něhož by se měl český pracovní trh pro Moldavany (podobně jako pro Ukrajince, Bělorusy, či dokonce Vietnamce) od ledna zcela otevřít.
„Chceme liberalizovat trh práce. Je evidentní, že bez zahraničních pracovníků se neobejdeme,“ prohlásil Nečas. Už v současnosti by česká ekonomika naléhavě potřebovala sto tisíc lidí, podle některých odhadů by práci v Česku mohlo najít v budoucnu až půl milionu dalších cizinců.
Projevem zájmu o Moldávii, který není samozřejmě jen zájmem o tamní levnou pracovní sílu, bylo otevření ambasády v Kišiněvě – věc v době, kdy Česko každoročně několik zastupitelských úřadů ruší, vskutku nevídaná. V Moldávii má přitom svoji ambasádu pouhá desítka zemí. Některé státy záměrně, aby se vyhnuly vydávání víz Moldavanům, kteří především ve Středomoří pracují ve statisícových počtech. Česko má zájem opačný.
Třípatrový dům české ambasády v poklidné staré části Kišiněva však už dnes nestačí. Zájem Moldavanů o cestu do České republiky je obrovský. Provizorní zřízení konzulárního pracoviště na zahradě velvyslanectví, kde v klimatizovaných buňkách pracují dva konzulové zabývající se vydáváním víz, praská ve švech.
Pokud by se měl uskutečnit Nečasův plán a Česko by se Moldavanům naplno otevřelo, bude potřeba do konce roku zvládnout rekonstrukci domu v sousedství a přijmout na velvyslanectví dalších několik úředníků – jen tak bude možné místo dnešních několika tisíc víz zvýšit kapacitu na předpokládané množství zájemců a odstranit dnešní mnohaměsíční čekací doby. Moldávie, která je dnes nejchudším státem Evropy, díky lidem pracujícím v zahraničí do velké míry přežívá. Podle posledních statistik je podíl prostředků posílaných lidmi pracujícími venku nejvyšší z celé Evropy a jeden z nejvyšších v celosvětovém měřítku. Více než dvě miliardy dolarů, které podle odhadů Moldavané v cizině vydělají, odpovídají pětině hrubého domácího produktu a je to téměř o polovinu víc, než kolik tvoří tyto finance například v Albánii.
„V Moldávii prakticky není rodina, která by neměla někoho, kdo pracuje venku,“ říká český velvyslanec Petr Kypr. Už víc než milion lidí, kteří podle odhadů odešli do zahraničí, však současně Moldávii negativně poznamenává.
Mnoho o tom vědí lidé z humanitárních organizací, kteří v rámci české rozvojové pomoci v Moldávii působí. „Je tu celá jedna generace dětí, kteří vyrůstají bez jednoho, ale často bez obou rodičů,“ říká Jan Plešinger, který v Moldávii pracuje pro OSN. V lepším případě tito děti končí u prarodičů, v horším v dětských domovech.
Podle některých západních diplomatů i humanitárních pracovníků by další dramatický odliv pracovních sil z Moldávie mohl přinést ekonomický kolaps země a měl by i politické následky – bezproblémové pokračování vlády zdejších komunistů. „Zatímco z padesátimilionové Ukrajiny bez problémů může odejít ještě půl milionu a nic se nestane, Moldávii by to mohlo položit,“ říká jeden západní diplomat.
