"Nikdy jsem samozřejmě vědomě nespolupracoval s žádnou vojenskou kontrarozvědkou. Obrátím se na soud a určovací žalobou budu chtít prokázat, že jsem vědomě nikdy nespolupracoval. Jsem si stoprocentně jistý, že to dopadne dobře," řekl Bartoš. Hájí se také tím, že má čisté lustrační osvědčení z roku 1994.
Bartoš tvrdí, že jeho jméno se mohlo do protokolů kontrarozvědky dostat proto, že jako voják základní služby sloužil u raketového vojska, které podléhalo přísnému dohledu komunistického režimu. "Samozřejmě jsem ale nikdy na nikoho nic neřekl, ani vědomě, ani nevědomě, protože u raketového vojska si člověk velmi dobře dává pozor, co říká," uvedl.
Raninec: Nebyl jsem žádný důvěrník
Poslanec, který ve sněmovně působí jako předseda školského výboru, chce dokumenty VKR týkající se jeho osoby získat a zveřejnit. Zvažuje i to, že se kvůli očištění své pověsti obrátí na soud společně s dalšími poslanci, kteří na seznamech VKR figurují. "S Tomášem Hasilem (ODS) už jsem to konzultoval. Zvažujeme jen, jestli půjdeme každý separé, nebo jako tým,"
řekl Bartoš.
Podobně se dnes vyjádřil i Raninec, který je na dovolené v zahraničí. "Na nikoho jsem nikdy nic špatného neřekl. Na nikoho jsem nedonášel a určitě jsem nebyl žádný důvěrník. To je prostě absolutní nesmysl," řekl. Stejně jako Bartoš zdůraznil, že má negativní lustrační osvědčení. "Pokud by se v archivech objevilo cokoliv negativního proti mně, tak bych se proti
tomu rozhodně bránil právní cestou," řekl.
Poslanec prý nemá žádné jednoznačné vysvětlení, proč jeho jméno komunistická kontrarozvědka vedla ve svých spisech. Možné podle něj je, že se do seznamů dostal v době své základní vojenské služby. "O mém přímém nadřízeném se říkalo, že snad byl jejich spolupracovník, tak nevím jestli si mě tam iniciativně nedali," řekl. Do hledáčku VKR se prý mohl dostat také kvůli pozdějším kontaktům s lidmi z takzvané podzemní katolické církve.
Bartoš tvrdí, že jeho jméno se mohlo do protokolů kontrarozvědky dostat proto, že jako voják základní služby sloužil u raketového vojska, které podléhalo přísnému dohledu komunistického režimu. "Samozřejmě jsem ale nikdy na nikoho nic neřekl, ani vědomě, ani nevědomě, protože u raketového vojska si člověk velmi dobře dává pozor, co říká," uvedl.
Raninec: Nebyl jsem žádný důvěrník
Poslanec, který ve sněmovně působí jako předseda školského výboru, chce dokumenty VKR týkající se jeho osoby získat a zveřejnit. Zvažuje i to, že se kvůli očištění své pověsti obrátí na soud společně s dalšími poslanci, kteří na seznamech VKR figurují. "S Tomášem Hasilem (ODS) už jsem to konzultoval. Zvažujeme jen, jestli půjdeme každý separé, nebo jako tým,"
řekl Bartoš.
Podobně se dnes vyjádřil i Raninec, který je na dovolené v zahraničí. "Na nikoho jsem nikdy nic špatného neřekl. Na nikoho jsem nedonášel a určitě jsem nebyl žádný důvěrník. To je prostě absolutní nesmysl," řekl. Stejně jako Bartoš zdůraznil, že má negativní lustrační osvědčení. "Pokud by se v archivech objevilo cokoliv negativního proti mně, tak bych se proti
tomu rozhodně bránil právní cestou," řekl.
Poslanec prý nemá žádné jednoznačné vysvětlení, proč jeho jméno komunistická kontrarozvědka vedla ve svých spisech. Možné podle něj je, že se do seznamů dostal v době své základní vojenské služby. "O mém přímém nadřízeném se říkalo, že snad byl jejich spolupracovník, tak nevím jestli si mě tam iniciativně nedali," řekl. Do hledáčku VKR se prý mohl dostat také kvůli pozdějším kontaktům s lidmi z takzvané podzemní katolické církve.
