Sobota 11. května 2024, svátek má Svatava
130 let

Lidovky.cz

Máme mít den vyhnání? řeší Němci

Česko

Spolkový sněm hlasy vládní koalice po bouřlivější debatě vyzval vládu, aby prozkoumala, zda by se 5. srpen hodil jako památný den za oběti vyhnání.

BERLÍN/PRAHA Ve Spolkovém sněmu v Berlíně se včera debatovalo o obvykle velmi třaskavém historickém tématu. Poslanci koaličních vládních stran CDU/CSU a FDP totiž oprášili již několik let starý nápad, aby se 5. srpen stal národním památným dnem, kdy by se připomínaly oběti poválečného vyhnání. Proč tato záležitost vzbudila v Berlíně rozruch?

Křesťanský blok a liberálové 5. srpen zvolili kvůli tomu, že v tento den roku 1950 vysídlenecké organizace ve Stuttgartu přijaly Chartu vyhnanců. Problém však je, že současná německá vládní sestava se v názoru na tento dokument rozchází s opozicí. Parlamentní zastupitelé vládního bloku chartu, kterou se vysídlenci zřekli poválečné pomsty a násilí, zejména s poukazem na dobu jejího vzniku vychvalují. „Na tuto chartu můžeme být pyšní,“ prohlásil Stephan Mayer (CSU). V podobném duchu hovořila i předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová (CDU).

Opozice byla mnohem kritičtější. „Je to neslýchané,“ prohlásil již dříve v souvislosti se záměrem koaličních poslanců místopředseda sněmu Wolfgang Thierse (sociální demokrat – SPD). Zřízení památného dne (stále pracovního) za „špatný signál“ označila i jedna z hlavních tváří Zelených Claudia Rothová. Lukrezia Jochimsenová z postkomunistické Levice dokonce včera zdůrazňovala, že na vzniku charty se podíleli i příslušníci nacistických organizací SS a SA.

Podle některých dřívějších názorů navíc není možné z charty rozpoznat to, že vůbec byl holokaust nebo že ve válce zemřely miliony lidí. Polský historik Krzysztof Ruchniewicz v německých novinách reagoval mimo jiné komentářem, že charta není „smiřujícím dokumentem“. Jak upozornil list Süddeutsche Zeitung, v dokumentu není skutečně zmíněné přiznání vlastní viny. Nutno nicméně dodat, že německá pozice se v této otázce od roku 1950 značně posunula. Dnes již Němci většinově o své vině hovoří jiným tónem než těsně po válce. Vládní poslanci si ale nakonec prosadili svou, když si pomocí většiny odhlasovali, že by se vláda měla zabývat tím, zda je 5. srpen vhodný jako památný den za oběti vyhnání. Jedná se však pouze o výzvu a není přitom jasné, jak s ní naloží vláda.

Ostatně ani vládní tábor podle všeho není úplně jednotný. Proti ustavení památného dne se v minulosti vyslovil i nynější šéf Spolkového sněmu Norbert Lammert (CDU). Čeští diplomaté v souvislosti s parlamentní iniciativou uvedli, že se jedná o vnitroněmeckou záležitost. „Němečtí představitelé o tom s námi nejednali, nejsou pro to také důvody,“ sdělil LN mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.

Autor: