PRAHA Do prvních ročníků vysokých škol letos v Česku nastoupí rekordní počet nových studentů - sto tisíc. Univerzity si však stěžují, že z dlouhodobého hlediska může být takový nárůst spíše na škodu.
Školy se bojí, že kvůli tomu, jak počet nových vysokoškoláků rok od roku roste, půjde dolů kvalita výuky a také úroveň absolventů. Chtějí, aby jim to stát pomohl urychleně řešit. Podle jejich zástupců stát zatím jen mohutně dotuje nábor posluchačů, protože chce, aby v Česku žilo více lidí s diplomem. „V poslední době se velmi rozevírají nůžky mezi absolventy. Není prostě inženýr jako inženýr,“ říká proděkan Podnikohospodářské fakulty pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE) Ivan Nový.
Zaměstnavatelé se podle Nového zajímají pouze o titul, ale už ne o to, jak si absolvent vedl během studia a co všechno má za sebou. Firmy příliš nezajímá ani to, jakou univerzitu absolvent vystudoval.
Tento přístup podle něj znevýhodňuje nejlepší studenty. VŠE proto pro ně od října otevírá speciální „elitní“ program. Ten bude trvat čtyři semestry a studenti si jej budou platit. Cena je deset tisíc korun. Program bude nad rámec běžného studia. VŠE do něj chce přijmout asi procento těch nejlepších, kteří na škole studují.
Program obsahuje různá školení, tréninky a semináře, například z krizového řízení nebo komunikace s podřízenými. Část výuky bude probíhat v angličtině nebo v němčině. Přednášky povedou manažeři z významných firem.
Pokračování na straně 4
Máme moc studentů, stěžují si VŠ
Dokončení ze strany 1
Vymýšlení programů pro elitní studenty je podle něj cesta, jak potlačit „masovost studia“, která se nyní na vysokých školách kvůli rostoucímu počtu nových posluchačů objevuje.
Speciální program pro nadané studenty podle Nového pomůže absolventům VŠE hlavně v očích zaměstnavatelů: budou mít totiž něco navíc.
Zaměstnavatelé se podle něj na to, jak si absolventi na škole vedli a z jaké školy pocházejí, moc neohlížejí. Tato doba však podle něj končí. „Co se týká ekonomických oborů, trh začíná být přesycen. Odhaduji, že tak do tří let už zaměstnavatele nebude zajímat pouze titul, ale také to, z jaké školy pochází,“ řekl Nový.
Profilování jednotlivých škol je podle něj zcela běžný jev v západních zemích EU. A myšlenka programu pro nadané studenty podle něj funguje. „Podobný projekt zavedla před časem ekonomická fakulta na univerzitě v německém Řezně. V žebříčku ekonomických fakult pak poskočila hned o patnáct příček,“ řekl Nový.
Podle Josefa Beneše, zástupce ředitele odboru vysokého školství na ministerstvu školství, to však není tak horké. „Myslím, že úroveň absolventů stejných oborů na různých vysokých školách je srovnatelná. I když vím, že to školy nerady uslyší,“ řekl Beneš.
Názor, že nabírání velkého počtu nových studentů může ohrozit kvalitu výuky a absolventů, zastává také děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík. V některých oborech, které se na jeho škole vyučují, podle něj narostl počet nových posluchačů až o sto procent. „Mám velmi konkrétní poznatky od pedagogů, že rozdíly mezi studenty jsou obrovské,“ řekl Stehlík. Filozofická fakulta, kterou vede, však zatím zavedení podobného elitního programu neplánuje.
Českému vysokému školství by podle Stehlíka prospělo spíše větší rozdělení. Fungovat by tu podle nich měly školy, které poskytují pouze bakalářský stupeň vzdělání, zjednodušeně řečeno „pro všechny“. Na magisterské či doktorské studium by však měli dosáhnout už jen ti nejlepší. Myšlenku založení „bakalářských“ vysokých škol nyní ministerstvo školství analyzuje.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
