VČeské republice se ročně spáchá 160 až 200 vražd, provede kolem 5000 podvodů a ukradne asi 6000 kol. Tato čísla se během posledních let mění jen velmi málo.
Mapa vycházející z loňské kriminální statistiky, zveřejněné minulý týden, a z výpočtů Práva & justice LN, ukazuje dvě důležité věci: kde se vám může přihodit něco zlého a kde to policie nejpravděpodobněji dokáže objasnit. Národní statistika obvykle pracuje s kraji, tato mapa jde však až na úroveň okresů. Opava třikrát lepší než Ostrava První druh informací vypovídá o zločinnosti. Čím modřejší okres, tím nižší výskyt zločinnosti (přepočteno na počet obyvatel okresu za měsíc). Proto je na mapě vidět „území dobra“, zahrnující zejména jižní Moravu, Valašsko, Vysočinu a Královéhradecký kraj (ale také Chodsko a okolí Plzně).
Z mapy je vidět, že mezi sousedními okresy může být příkrý rozdíl. Výskyt zločinnosti v okrese Opava je třikrát nižší než v Ostravě. Na Jičínsku je dvakrát nižší kriminalita (na počet obyvatel) než na Mladoboleslavsku. Obdobný rozdíl je mezi sousedními okresy Plzeň-jih a Příbram. V rámci kraje může být „bílá vrána“: to je postavení Kutnohorska ve Středočeském kraji nebo Semilska v Libereckém.
Krajská města a jejich okolí většinou dávají víc příležitostí k zločinu i k útěku. Proto se zhruba čtvrtina všech tuzemských zločinů děje v Praze. I mezi krajskými městy jsou však výjimky, především Zlín, Hradec Králové a Jihlava.
Pak je tu druhý údaj: čím více hvězdiček, tím lepší policejní práce. Pro pocit bezpečí jsou nejlepší okresy s nízkou kriminalitou a úspěšnou policií: to je případ Valašska nebo Chodska. Oproti tomu tři nebo čtyři hvězdičky na Vysočině signalizují, že tamní policie zaostává - mezi tak slušnými lidmi by měla umět vypátrat víc.
A konečně je tu národní šampion: Karlovarský kraj s jediným sedmihvězdičkovým okresem - Sokolovskem. Úspěšná policie pozvolna stlačuje kriminalitu, takže výskyt zla je už oproti sousednímu Chomutovsku zhruba poloviční.
Ti, co po staletí chodí do práce Proč mají „modré“ okresy nízkou kriminalitu? Ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart je v hledání odpovědi obezřetný: „Hrozí tu past neúplné indukce, tedy vyvození závěrů z neúplného počtu působících faktorů. Znáte přece vtip o pralesním domorodci, který při návštěvě města viděl fotbalové utkání a pak vyprávěl svému kmeni: Přišlo dvakrát jedenáct mužů s kulatou věcí a úžasný šaman v černém - když zapískal, začalo pršet.“
Podle něj má na nízkou kriminalitu vliv řada věcí: od demografických poměrů přes kulturní tradice, „včetně rozumně pojaté religiozity - viz přikázání Nepokradeš“, až po hornatost a místní dopravu. Policisté z terénu jsou přímočařejší. Krajský ředitel na Karlovarsku Oldřich Tomášek (bývalý policejní prezident a dlouholetý šéf nejúspěšnějšího okresu Sokolov) říká: „Souvisí to s kvalitou obyvatel.“ Nejbezpečnější okresy Hodonín, Žďár a Třebíč mají hlavní předpoklad úspěchu: „Bydlí tam po staletí lidi, kteří chodí do práce.“
Také policejní šéf „modrého“ okresu Domažlice Miloslav Hora říká: „Žije tu hodně starousedlíků, kteří si hlídají majetek. Hlásí nám, pokud se tu ochomýtá někdo cizí.“ Kriminalističtí veteráni však souhlasí, že roli hraje i doprava. „Máme tu party, které k nám z Plzně vyrazí po silnici I/26 na Holýšov a Horšovský Týn a hned po činu zase zajíždějí ztratit se do města,“ říká plukovník Hora.
Šéfanalytik vnitra Martin Linhart má jiný příklad: „Příležitost zloděje nedělá, nicméně jej přitahuje. Lze třeba porovnat počet vloupání do rodinných domků v roce 2010 na území Praha-jih a v okrese Hodonín.“ Výsledek? V prvním případě 375, v druhém 71.
Od čeho jinak jsme?
Proč jsou sedmi- či šestihvězdičkové okresy úspěšné? V České republice se loni v průměru objasnilo zhruba 38 % nahlášených zločinů. Ovšem v okrese Sokolov bezmála dvakrát víc - 72 % (naopak v obvodu Praha 4 šlo o pouhých 14 %).
Šéfové méně úspěšných krajů a okresů obvykle odpovídají, že honba za objasněností nemůže být jediný cíl, protože pak mají policisté sklon „honit čárky“, vybírat si snadno řešitelné případy na úkor komplikovaných. Oldřich Tomášek je na takové řeči alergický: „Jeden kolega se vyjádřil, že pokud chce zvýšit objasněnost, pošle své podřízené nachytat nějaké opilé řidiče. Ale já posílám policajty v noci do ulic pořád! Ne kvůli čárkám, ale aby vás nesmetl ožralý magor v autě, když jdete večer s rodinou z kina.“
Od svých kriminalistů očekává poctivý řemeslný výkon: „Když ráno přijde do práce a vezme si tři nahlášené krádeže z předešlé noci, pak od něj čekáme, že je bude umět vyšetřit. Za co jiného platíme tyhle specialisty z daní občanů? Pokud nedokáže nacházet pachatele, pak bychom se s ním měli rozloučit.“ Když recidivista zrovna sedí V loňských číslech je jedna nejasnost: Proč vlastně počet zjištěných trestných činů loni mírně klesl? „V kontextu dopadů ekonomické krize jsou výsledky kriminálních statistik i pro nás nesamozřejmé a do jisté míry překvapivé,“ připouští ředitel odboru bezpečnostní politiky Martin Linhart.
První vysvětlení říká, že jde o optický klam. Začal platit nový trestní zákoník, podle nějž jízda bez řidičského průkazu (opět) přestala být trestným činem. „V našem okrese byl pokles zhruba o sto trestných činů, konkrétně z 1128 na 1031,“ říká domažlický okresní šéf Miloslav Hora. „A jízda bez řidičáku dělala dvacet třicet případů ročně.“
Ale zdá se, že loni klesla i majetková trestná činnost. „Počet loupeží loni klesl o 641 případů,“ upozorňuje Martin Linhart. „Opatrnější už bych byl u interpretace poklesu kapesních krádeží, které občané často ani nenahlásí.“ Policisté věří, že se o vývoj zasloužila i jejich práce. „Když zavřete partu, která se vloupává do chat, na nějaký čas tento druh zločinu ovadne,“ říká plukovník Hora. Ze zprávy ministerstva vnitra o bezpečnostní situaci za rok 2009 (novější ještě není hotova) například vyplývá, že krádeže věcí z aut nejčastěji - ve dvou třetinách případů - provádějí recidivisté. Pokud jsou zrovna zavření, může se tento druh kriminality snížit.
Vliv má i stále lepší technické zabezpečení. Nejnápadnější pokles je u krádeží aut - z 24 tisíc v roce 2003 až na necelých 14 tisíc v roce 2009. Obdobný vývoj je u vloupání do víkendových chat, z 10 tisíc ročně na zhruba polovinu. (Jen těch bicyklů se krade už léta stejně.) Sedmihvězdičkoví už vědí Česká republika nevyšla z posledního středoevropského srovnání v roce 2009 špatně. Na 10 tisíc obyvatel zde tehdy připadalo 318 nahlášených trestných činů; v Maďarsku 393, v Polsku 261, na Slovensku 210, v Bavorsku je to 514, v Rakousku 590 (otázka zní, zda to není proto, že lidé tam víc důvěřují policii a častěji se na ni obracejí).
Úkol pro nového policejního prezidenta je však v objasněnosti. V Polsku ji od roku 2000 zvýšili z 49 na 67 %; v České republice už léta stagnuje. Možná by měl Petr Lessy pro začátek zajet do Sokolova.
***
Kde je nejnižší kriminalita a kde nejschopnější policie
Praha je rozdělena
na čtyři policejní obvody:
P I (zahrnuje Prahu 1, 6 a 7)
P II (Praha 2 a 5)
P III (Praha 3, 8 a 9)
P IV (Praha 4 a 10)
Zdroj: vlastní výpočet a databáze Policie ČR
„Statistický přehled kriminality“
k 31. 12. 2010 (novější data nejsou dostupná) / šk
Policie v okrese Sokolov stlačuje kriminalitu tak, že výskyt zla oproti sousednímu Chomutovsku je zhruba poloviční
