KDU-ČSL se nachází dlouhodobě v krizi. Už několik let ji tříští různé názorové proudy uvnitř strany, které nedokáže nikdo zkrotit. Před sjezdem, kde se bude volit nový předseda a předsednictvo, se situace ještě vyhrotila.
PRAHA Lidovci se dlouhodobě potýkají s vnitrostranickým bojem mezi několika vlivovým skupinám. Blížící se volební sjezd situaci ve straně spíš zhoršil než naopak.
Vlastně od smrti předsedy strany Josefa Luxe lidovci marně hledají vůdce, který by je stmelil.
Posledním měl byl Jiří Čunek, kterého si lidovci zvolili v roce 2006 v Brně. Naděje ale nesplnil. Především kvůli tomu, že převážnou část předsednictví strávil vysvětlováním svých kauz, které stranu v očích veřejnosti poškodily.
„Máme výborné materiály typu zelená pro venkov a podobně. Problém je v tom, že jsme nedokázali tyto záležitosti nějak prosazovat v praxi.
Prostě jsme měli jeden programový bod, který se neustále vlekl, a to byla obrana bratra předsedy a nic za to,“ řekl LN europoslanec a kandidát na šéfa KDU-ČSL Jan Březina. Strana se podle něj nenachází v dobrém stavu, protože už dva roky není řízená.
Místopředseda lidovců David Macek si zase myslí, že za všemi problémy stojí letitý člen strany, ministr financí Miroslav Kalousek, a lidé kolem něj. „Je dobře, že máme před sebou ten sjezd, protože je určitě o čem mluvit. Nejsem spokojený s tím v jakém stavu se teď strana nachází. I když jsem místopředseda strany, tak ve většině klíčových rozhodnutí jsem byl v menšině, protože většinou se to posunulo tam, kam si přáli lidé kolem Miroslava Kalouska,“ prohlásil Macek, který n a o -pak patří ke křídlu Jiřího Čunka. Problém ve dvou stranických křídlech vidí i poslanec Ludvík Hovorka. „Obecně si myslím, že ta situace ve straně se vyhrotila začátkem letošního roku. Není to ale žádný blesk z čistého nebe. Ta situace se táhne vlastně od mimořádného sjezdu v Brně. Je to logické vyústění toho, že jsou ve straně dvě křídla. Jedno je reprezentováno Kalouskem a druhé osobami kolem Jiřího Čunka,“ uvedl Hovorka. Podle ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobody, který je dalším kandidátem na předsedu, nemají lidovci v tuto chvíli nic, na co by mohli být hrdí. „Jsme v útlumu. Prohráli volby v roce 2006 a opustili jsme náš lidovecký kurz. Jdete do hospody nebo do obchodu a lidé říkají: Co vaše vedení, co předseda a vám se o tom nechce moc mluvit, protože jste v defenzivě, musíte se hájit. Jsme v útlumu, protože tady není nikdo, kdo by řekl bratře, sestro, je to dobré,“ prohlásil.
Úkolem blížícího se sjezdu tak bude zvolení nového šéfa strany se silným mandátem, který dokáže zklidnit vnitřní rozkol ve straně. Lidovci totiž neuspěli ve sněmovních volbách v roce 2006 a loni na podzim v krajských a senátních
v o l -bách doslova pohořeli. A takový stav si necelé dva roky před sněmovními volbami nemohou dovolit. „Pokud jde o členskou základnu, je po komunistech druhá nejsilnější. Aby nespadla pod pět procent, potřebuje si udržet příznivce, celé rodiny, které ji tradičně volí. To lidovcům brání v modernizačním kroku, kterým by oslovili voliče, kteří nejsou spjatí s katolickou církví,“ uvedla politoložka Vladimíra Dvořáková.
Podle jejího kolegy Jana Kubáčka by lidovci měli také zatraktivnit svůj program. „Největší problém je, že strana nabízí pouze tradiční program. Není ochotna přijít s jinými tématy, příliš se drží kostela a odmítá si připustit, že běžného člověka zajímá kvalita života, vymahatelnost práva, bezpečí, možnost pracovní realizace. Běžný středově uvažující člověk postrádá subjekt, který by chránil jeho zájmy,“ uvedl.
Volba nového předsedy ale podle Dvořákové nebude jednoduchá. Lidovci totiž podle ní postrádají silné osobnosti. „Jiří Čunek byl naprostým neštěstím a úkrokem stranou. Vystupoval jako populista,“ prohlásila. Cyril Svoboda už podle ní jednou stranu vedl a nedal ji dohromady. Jan Březina z evropského parlamentu je pak málo známý. Moc šancí nedává ani Romanu Línkovi. „Nejzajímavější je Šojdrová. Nedokážu ale odhadnout, jakým handicapem pro ni v lidové straně může být fakt, že je žena,“ řekla Dvořáková.
Podle Kubáčka mají největší šanci v boji o předsednické křeslo Svoboda s Březinou. „Ukazuje se, že česká společnost by přivítala někoho s regionální zkušeností, nového nebo staronového politika s adresným programem. To je potenciál jak pro Březinu, tak pro Svobodu,“ uvedl. Březina má podle něj obrovský potenciál v tom, že je nekoukanou tváří s komunální a krajskou zkušeností. „Svobodovou devízou je, že byl v několika vládách, umí vládnout, je členům relativně dobře znám, dá se předvídat, jak KDU-ČSL povede,“ uvedl.
***
Od smrti předsedy strany Josefa Luxe lidovci marně hledají vůdce, který by je stmelil. Zatím posledním měl být Jiří Čunek.
„Největší problém KDU- -ČSL je, že nabízí pouze tradiční program. Není ochotna přijít s jinými tématy, příliš se drží kostela.“
