V sobotu přece jen další jezdecká socha přibyla. V Lánech byla v souvislosti se 160. výročím narození Tomáše Garrigua Masaryka osazeno sousoší koně a jezdce, který nese jisté znaky prvního prezidenta. Poznáme ho především podle kníru, legionářské uniformy a podle toho, že stojí před svým muzeem. Má pozoruhodně kulatou hlavu a jaksi příliš dobrácký, až přihlouplý pohled. Sundal si čepici legionářku, což mu umožnil stav koně, který se nejspíš zastavil a sklonil hlavu. Není jisté, zda se pase, či pije z kaluže, která nemá tvar Československa, jak si mohl pozorovatel nejprve myslet.
Socha je dílem Petra Nováka z Jaroměře a jeho přátel. Tvůrcovy úmysly byly zcela jistě čestné a nezištné, prý dokonce si sochu sochař Novák nejprve chtěl udělat jen pro sebe. Před několika lety se o sochu začal zajímat ředitel muzea TGM v Lánech a začal organizovat sbírku. Nejvíce přispěli sokolové, ale na odlití a osazení to nestačilo.
Před rokem se o díle dozvěděl hejtman Středočeského kraje David Rath, který prohlásil, že socha bude. Kraj tedy přispěl zhruba dvěma miliony a od soboty výtvor stojí.
David Rath se skromností sobě vlastní pojal sobotní odhalení jako příležitost prezentovat se jako starostlivý strážce odkazu TGM a mecenáš umění. Zajímavé bylo, že v projevu Masaryka několikrát označil za „zakladatele naší země“, přičemž myslel nejspíše státu. Na rozdíl od Jiřího Paroubka však mluvil spatra a s jistou vřelostí. To jeho stranický šéf mechanickým způsobem oddrmolil napsaný text, který se vší pravděpodobností četl poprvé, neboť se nepřirozeně zadrhával a kladl akcent na špatná místa a v jednu chvíli si myslel, že text již končí. Skutečný autor textu do něj vložil možná i jistou poťouchlost, neboť Jiří Paroubek mluvil o TGM jako o „aristokraticky štíhlém člověku“, což z úst řečníka znělo poněkud nešťastně.
Za strašného počasí byla pak socha odhalena. Většině shromážděných, mezi nimiž byli i lidé v krojích, dobových uniformách, ba dokonce se vyskytl i Masarykův dvojník, se sousoší líbilo.
