Používáte ale do kamen opravdu to správné topivo?
Pro některé lidi je to klasický obrázek rodinné pohody - sejdou se večer v obývacím pokoji, povídají si a užívají si teplo, které vychází z krbových kamen.
Obecně pro taková zařízení platí, že jsou určená pro spalování zejména dřeva a paliv, které se z něj vyrábějí. Jedná se tedy hlavně o dřevěné brikety, někdy nazývané ekobrikety, které se vyrábějí lisováním dřevního odpadu do různých tvarů. Setkat ale můžete také s briketami s přídavkem kůry stromů.
V některých kamnech je možné topit rovněž uhelnými briketami. Na klasické uhlí raději ale hned zapomeňte. „Takové palivo není povolené, protože konstrukce topenišť je většinou plochá, což je pro tato zařízení velice nevýhodné,“ vysvětluje Petr Bán, vedoucí vývoje ze společnosti HAAS + SOHN Rukov s.r.o., jenž se výrobou krbových kamen a vložek zabývá více než patnáct let.
Každý majitel kamen by se měl vždy řídit pokyny výrobce a kontrolovat jeho certifikaci na druh povoleného paliva. Setkat se totiž můžete také s kamny, která jsou určena pouze pro spalování dřeva.
Mezi doporučované druhy dřeva patří především tvrdé stromy, tedy především buk, dub, jasan, habr nebo dřevo z ovocných stromů. Měkké dřeviny, jako je bříza, lípa, vrba, topol nebo akát, se hodí spíše na zátop.
Podle Petra Bána hraje ale mnohem důležitější roli to, jakou má dřevo vlhkost, než jaký druh v kamnech spalujeme.
„Dřevo čerstvě poraženého stromu může obsahovat až šedesát procent vlhkosti. Je vždy vhodné, když palivo alespoň dva roky skladujeme pod větraným přístřeškem, kdy se jeho vlhkost sníží asi na patnáct až dvacet procent. Takové palivo již vyhovuje požadavkům na kvalitní spalování a výslednou energetickou účinnost,“ tvrdí.
Použitý druh dřeva není zásadní také proto, že samotná výhřevnost různých paliv je díky chemické stavbě dřevní hmoty velice podobná a liší se jen nepatrně.
Navlhlé dřevo uvolňuje velké množství dýmu, dehtu a sazí. Produkuje málo plamenů, což způsobuje zanesení ohniště, znečištění žárovzdorného skla a ucpávání kouřových cest včetně komína. Kamnům se tak sníží nejen jejich účinnost, ale i životnost.
Ceny kmenů: 500 až 900 korun za metr krychlový Cena dřeva se odvíjí od toho, zda ho zákazník požaduje již proschlé a naštípané, nebo syrové, které bude muset sám dále zpracovávat.
„Ceny palivového dřeva se nezměnily přesto, že hodnota kulatiny zaznamenala v posledním roce výrazný pokles. Je to následek zpracovávání lesních větrných kalamit. Ceny kmenů na palivo se pohybují od 500 do 900 korun za metr krychlový. Záleží na druhu dřeva, jeho kvalitě a obtížnosti těžby. Listnaté tvrdé dřevo je vždy dražší než listnaté měkké či jehličnaté. Dalším faktorem ovlivňujícím cenu je stupeň jeho proschnutí a náklady na jeho další zpracování pro topení. Naštípané, proschlé a k odběrateli dopravené palivo bude nejdražší a bude výrazně převyšovat běžně uváděné ceny, “ uvádí Jiří Gavor z energetické poradenské společnosti ENA s.r.o. Předpokládá, že ceny dřev pro otop porostou více, než je inflace.
Dřevěné brikety se vyznačují zejména tím, že u nich zákazník má zajištěnou velmi nízkou vlhkost, jenž výrobcům ukládá norma. Pohybuje se okolo osmi procent.
„Na trhu se objevují různé tvary briket, ať už kvádry nebo válce. Ze zkušenosti mohu říci, že tvar a provedení brikety velice ovlivňuje samotnou kvalitu spalovacího procesu v kamnech,“ dodává Bán. Podle jeho slov je ale pro běžného uživatele téměř nemožné takové rozdíly poznat.
Dřevěné brikety se prodávají v obchodech v balení po deseti kilogramech za cenu kolem 40 korun. „Snad bych jen poradil, že když se brikety na omak ihned drolí, nejsou příliš vhodné, protože rychle shoří,“ dodává Petr Bán.
Brikety, a zejména ty uhelné, mají schopnost horšího prohořívání, a vydrží tedy déle hořet. Je proto vhodné jimi topit tehdy, když chceme, aby kamna vydržela déle bez přikládání. Uhelné brikety se ale vyznačují tou nevýhodou, že jejich spalováním, které provází usazování sazí a dehtů v topeništi, vzniká nepříjemný zápach. Projeví se při každém otevření dvířek. Obsahuje totiž síru.
