Na rozdíl od zaměstnanců se ale mohou sami rozhodnout, zda si pojištění budou platit, či ne. Čísla přitom hovoří jasně: většina z nich volí druhou variantu. Nemocenské pojištění si platí přibližně 141 tisíc z nich, tedy zhruba čtrnáct procent. O tom, zda jde více o muže či ženy, statistika České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nevypovídá. Celkový počet samostatně výdělečných osob překračuje 955 tisíc, samostatnou výdělečnou činnost provozuje jako hlavní činnost více než 746 tisíc z nich.
Platit si nemocenské pojištění se ale někdy i vyplatí. Konkrétně zejména ženám, které plánují otěhotnět. Je ale opravdu nutné těhotenství plánovat nebo aspoň předvídat, protože účast na nemocenském pojištění musí před nástupem na mateřskou stejně jako u zaměstnankyň trvat v posledních dvou letech aspoň 270 kalendářních dní. Pojištění nemusí být nepřetržité, nutné je jen, aby byl splněný požadovaný počet dní.
Pro OSVČ platí ale ještě podmínka: účast na nemocenském pojištění musí trvat minimálně 180 kalendářních dní v období jednoho roku před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, lidově mateřskou. I zde nemusí být doba pojištění nepřetržitá a určující je počet dní.
Aby měla OSVČ na mateřskou vůbec nárok, je nutné i to, aby na ni nastoupila v době trvání pojištění. To znamená, že nemůže ukončit nemocenské pojištění třeba v červnu a na mateřskou nastoupit v srpnu. Další podmínkou, kterou musí OSVČ pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství splnit, je, že nesmí v době pobírání mateřské vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.
Maximální mateřská pro OSVČ je více než 24 tisíc korun Jak vysokou bude dostávat mateřskou, závisí přitom na výši zaplaceného pojistného. Minimálně musí měsíčně odvádět 56 korun, minimální peněžitá pomoc v mateřství pak bude 2160 Kč za třicet dnů.
Naopak maximální mateřská pro OSVČ činí 24 273 Kč za 31 dnů a dosáhne na ni každá osoba samostatně výdělečně činná, která zaplatí ročně na nemocenském pojištění 12 120 Kč, což odpovídá 1,4 procenta z maximálního ročního vyměřovacího základu pro výpočet nemocenské dávky, tedy z 865 715 korun.
Je přitom jedno, jak vysoké zálohy v jakém měsíci OSVČ zaplatí. Pro maximální mateřskou je rozhodující, aby součet plateb nemocenského pojištění za posledních 12 měsíců dosahoval 12 120 Kč. To znamená, že pokud nechce zbytečně utrácet peníze za nemocenské pojištění, může platit jen minimální zálohy a v okamžiku, kdy otěhotní, doplatit zbývající částku.
Suma potřebná pro maximální peněžitou pomoc v mateřství může být dokonce i nižší, a to v případě, že je ze zákonného důvodu vyloučen některý měsíc. Pak se výše odvedeného pojistného ve vztahu k maximální dávce sníží o 1010 Kč za každý takový měsíc. Vždy ale musí být splněny podmínky minimální délky pojištění.
Kolik osob samostatně výdělečně činných pobíralo například v minulém roce maximální mateřskou, ČSSZ nesleduje. Jasné ale je, že v loňském roce vyplatila v rámci peněžité pomoci v mateřství OSVČ více než 147 milionů korun, přitom počet tehdy stávajících i nových případů překročil hranici patnácti tisíc. Na nemocenském pojištění od OSVČ se vybralo přes 518 milionů korun, v rámci nemocenských dávek se vyplatilo více než 592 milionů korun ve více než 75 tisících nároků.
Pouze 2160 Kč?
Ne, minimálně 7600 Kč Ačkoli činí minimální peněžitá pomoc v mateřství pro osoby samostatně výdělečně činné 2160 Kč, ve skutečnosti dostávají peněz více. Minimální částka, kterou OSVČ pobírají, se totiž rovná výši rodičovského příspěvku, tedy 7600 Kč. „Rodičovský příspěvek náleží tehdy, jestliže je vyšší než peněžitá pomoc v mateřství, na kterou vznikl nárok,“ informuje tiskový mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka. OSVČ pak kromě mateřské dostává rodičovský příspěvek odpovídající rozdílu 7600 Kč a mateřské.
