Když se na olympiádě v Calgary v roce 1988 v dresu Velké Británie objevil Eddie Edwards jako skokan na lyžích, rozhodně nebyl na úrovni světových skokanů. Díky mírným kritériím se ale v té době mohl olympiády zúčastnit.
Mezinárodní olympijský výbor pak zavedl takzvané pravidlo Eddiho Orla. To znamenalo, že olympiády se tak mohli účastnit jen ti, kteří se v mezinárodních závodech umístili mezi prvními třiceti procenty nebo mezi prvními padesáti závodníky.
Senegalský lyžař Lamine Guéye, který se zúčastnil olympijských her v roce 1984, 1992 a 1994, mluví o zimní olympiádě v roce 1992 v Albertville jako o posledních hrách, kterých se mohli zúčastnit sportovci ze všech zemí.
Olympiáda není pro každého „Až do roku 1992 mohli na olympiádu nominovat všechny země čtyři sportovce na jednu disciplínu. Mohli jsme tak věřit, že jsme si rovni. To byli poslední opravdové zimní olympijské hry,“ řekl Guéye, který v roce 1979 založil senegalskou lyžařskou federaci.
Na letní olympiádě v Sydney v roce 2000 se zase představilo nezvyklé plavecké duo. Rovníková Guinea vyslala do Austrálie Erica Moussambaniho a Paulu Barila Bolopaovou. Oba nejenže nebyli vrcholovými sportovci, nebyli ani průměrnými plavci. Bolopaová padesátimetrovou trať téměř nedoplavala a Moussambani díky svému nezvyklému stylu dostal od amerického reportéra přezdívku Úhoř.
Co diváky pobavilo a nadchlo, to Jacquese Rogge, prezidenta MOV, rozzlobilo. „Chceme zabránit tomu, co se stalo při plaveckých závodech v Sydney,“ řekl Rogge s tím , že by chtěl systém divokých karet vymýtit a tím se zbavit i takových náhodných hrdinů. Na druhou stranu ale uznal, že outsideři byli vždy u publika oblíbení.
„Lidé to milují, ale já to rád nemám. Olympijské hry jsou směsicí čisté kvality – to je nejlepší sportovci na světě a s nimi sportovci nižší kvality, kteří jsou ale přesto dobří,“ vysvětlit Rogge.
První vanuatská stolní tenistka Do Pekingu tak žádný velký outsider nepojede, ačkoliv i tentokrát se rozdávaly divoké karty. Jednu z nich dostala sprinterka Lapenmalová z pacifického ostrova Vanuatu. Osobní maximum 13:10 na trati 100 metrů zaběhla loni na mistrovství světa v Ósace. Ty nejlepší zvládají trať pod jedenáct vteřin, Lapenmalová sice nebude za ostatními zaostávat tak výrazně, stejně ale bude outsiderkou závodu.
Vanuatu vyšle na olympiádu celkem tři závodníky. Lapenmalovou doplní další sprinter Moses Kamut a stolní tenistka Priscilla Tommysová, která také získala divokou kartu. „Jsme z toho nadšení a šťastní, že poprvé od her v Sydney jsme dostali divokou kartu pro jiný sport, než je atletika,“ řekl člen vanuatské olympijské komise Henry Tavoa.
Moussambaniho by mohli částečně nahradit palestinští plavci Nassarová a Abdu. Oba trénují ve ztížených podmínkách, sedmnáctiletý Abdu může chodit do jeruzalémského bazénu trénovat jen párkrát týdně. „Není to dost,“ řekl Abdu, který je v dějišti olympiády a užívá si pro něj nadstandardního servisu – tedy může trénovat každý den.
„Víte, jak se cítím v padesátimetrovém bazénu? Cítím se jako v oceánu,“ smál se Abdu, který bude v Pekingu plavat 100 metrů volný způsob a 100 metrů motýlek.
„Víme, že nevyhrajeme žádnou z medailí, ale i tak jsem hrdý na to, že při každém závodě za sebou necháme nějaké plavce,“ dodal trenér obou plavců Ibrahim Tawil.
