Krajina a živá příroda bývají v reklamách ukazovány obvykle dvojím způsobem. Za prvé jako pohledná kulisa pro nějakou pojízdnou plechovou nebo stojící betonovou krabici, které má zeleň dodat na kráse. Anebo v reklamách pro děti jako místo plné kamarádských mazlíčků, kteří se mohou přetrhnout, aby dětem vnutili nějakou přeslazenou laskominu. Dvě reklamy z poslední doby ukazují, že to jde i invenčněji.
Ta první se nachází v prostorách stanice pražského metra Národní (a po částech i ve vagonech). Převážná většina tunelu ke kolejím je oblepena velkoformátovými plakáty, na nichž si můžeme prohlédnout tlapu tygra, ledního medvěda, pumy, ale také gekona, dále kůru sekvojovce nebo srst netopýra. Vše v porovnání s materiály firmy Gore-Tex, které jsou proslulé vlastnostmi jako voděvzdornost, prodyšnost, lehkost, elastičnost a podobně. Je to efektní i efektivní, každý si snáz zapamatuje, že rukavice budou naši ruku chránit podobně jako srst pracku ledního medvěda - před silným chladem a při zachování citlivého hmatu. Reklama je pochopitelně převzatá, něco tak nápaditého a precizního zároveň se u nás moc nedělá. Kdo si chce zjistit podrobnosti, musí na domovskou stránku seattleské firmy.
Druhá propaguje česká a moravská vína a kupodivu nikoli pohledem na třpytící se tekutinu v naleštěné sklenici, ba ani záběrem na oku lahodící zvlněné vinice. Jejím hrdinou je špaček, neobávanější škůdce vinic, kterému kdosi zarazil jeho nálety tím, že mu ucpal zobák korkovým špuntem. Slogan reklamy zní „To nejlepší z našich vinic střežíme pro vás“ s dodatkem, který zní mírně nadsazeně, ale ve zkratce se dá snést: „Důkazem mimořádné kvality vín je každoroční přítomnost špačka na našich vinicích.“ Těžko říct, jak mlsný mají špačkové jazyk a leckterý vinař či sadař by asi nesouhlasil, protože početná hejna „sklízejí“ ovoce dávno předtím, než je zralé. Ale jinak má reklama moment překvapení, který jiným zoufale chybí. Pozornější čtenáři (reklama je umístěna převážně v tištěných médiích) si najdou ještě dovětek, z něhož není jasné, zda jde o vtip bezděčný či záměrný. Kromě toho, že reklama po vzoru hollywoodských filmů upozorňuje, že žádného špačka nasazováním korku na zobák netrápila (ptáka i korek vytvořili v počítači), připomíná ještě čtenářům, aby to u živého špačka nikdy nezkoušeli. Představa natolik bizarní, že pravděpodobnější je čiré vtipkování kreativců, ale úplně jisté to není - čili další malé plus pro vinařskou reklamu. Anyní dva minusy. První za prznění češtiny pro reklamu na E-banku a Reiffeisenbank za to, jak se po vzoru „spořky“ a „komerčky“, případně „čobky“ snaží najít lidově důvěrný výraz i pro zmíněný rakouský finanční dům. Bohužel z toho vznikla „reifka“ skloňovaná třeba do tvaru „v reifce“ tahajícím za uši tak nesnesitelně, že nutí v panice sahat po televizním ovladači. Alternativa: podle zkřížených koňských hlav ve znaku banky by mohla mít důvěrné označení „koňka“.
Druhý kampani Praha olympijská za to, jak se snaží všechny Čechy nahnat do „národního týmu“, který - jak jinak - bude kopat za uskutečnění megalomanského projektu pár chytráků. Připojuji se ke všem, kteří už oznámili, že v žádném takovém týmu se necítí být, a až budou aktivisté pořádat protiolympijské happeningy a demonstrace (nejlépe během návštěvy členů Mezinárodního olympijského výboru), rád se k nim připojím, natruc Pavlu Liškovi, Richardu Krajčovi a Janu Třískovi, kteří ze sebe udělali hlupáky tím větší, že prý pózovali bez nároku na honorář.
O autorovi| Pavel Mandys, redaktor Týdne
