Rusové svým vpádem do Gruzie nedemonstrovali pouze svoji znovuobjevenou vojenskou sílu a imperiální choutky. Ukázali také, že nezapomněli na propagandistické úspěchy ze sovětské minulosti – to když Gruzínce vlákali do pasti a pro velkou část světa z nich udělali viníky konfrontace.
Včerejší slova ruského prezidenta Dmitrije Medveděva jsou pokračováním této linie. Z vyprovokování konfliktu obvinil NATO, vládu v Tbilisi označil za „zločinný režim“ a vyčetl Západu, že jeho zemi tlačí za novodobou železnou oponu. A uvedl také, že aliance nedokáže v Evropě zajistit bezpečnost.
Při odstranění obvyklé kremelské demagogie je třeba říct, že v Medveděvových slovech je i pravda. NATO opravdu nedokázalo Gruzii ochránit. Ponechme stranou, zda to vůbec bylo možné, a připomeňme, že právě to byl jeden ze vzkazů, který Rusové svojí gruzínskou eskapádou poslali i dalším postsovětským zájemcům o členství v alianci.
Neméně závažná je ovšem vidina Ruska izolovaného železnou oponou. Jakkoliv to může znít lákavě, mohlo by se to nakonec vymstít i Západu. Energie vyplýtvaná na krocení ruského medvěda bude scházet v boji proti společným nepřátelům, jako jsou teroristé. Tím, kdo Rusko tlačí do izolace, ale není Západ, nýbrž Rusko samo.
Čtěte „Medveděv: NATO...“ na str. 8
