Měl Václav III. židovskou krev?

Okolnostmi skonu Václava III. před sedmi sty let se ve svém aktuálním vydání zabývá časopis Týden. K tématu láká koláží na titulní straně, na níž scénu zabití posledního Přemyslovce nastiňuje kombinace fresky, meče od krve a krvavé stopy na zdi. Krev je však opravdová: fotograf Reuters Yonathan Wietzman ji zachytil v severoizraelském městě Acre jako následek útoku Hizballáhu, který minulý čtvrtek usmrtil osm tamních lidí. Podle spoluzakladatele a někdejšího šéfredaktora Týdne Karla Hvížďaly představuje koláž dva problémy: jednak redakce neuvádí autora fotografie, jejíž fragment je součástí montáže, ale hlavně: „Je to zneuctění smrti člověka, neboť z porovnání s původní fotografií Reuters je jasné, že jde o krev konkrétního zraněného či zabitého.“

Současný šéfredaktor Týdne Dalibor Balšínek nesouhlasí: „Vždyť z toho nikdo nepozná, čí krev je.“ Otázku na případné etické pochybení odmítá. „Otázce nerozumím,“ řekl LN a přesouvá dotaz na výtvarného ředitele Týdne a autora koláže Jana Vyhnánka. Ten připouští možný problém v tom, že přímo u koláže není uvedena jako zdroj části grafiky agentura Reuters. Že je krev konkrétní oběti použita jako ilustrační materiál, Vyhnánkovi nevadí: „Ilustruje úplně jiné téma.“ Problém by podle něj mohl nastat, kdyby například stopa krve - nikoli na nezměněné fotografii, ale v podobné koláži - doprovázela přímo text o konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem.

Předsedkyně etické komise českého Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová nevidí za počínáním Týdne zlý úmysl. Koláž navíc podle ní neporušuje žádné z ustanovení etického kodexu určeného tuzemským novinářům. Ten ovšem - sepsaný v roce 1998 a inovovaný o dva roky později - podle ní zahrnuje doporučení ohledně pouze psaných materiálů: „V kodexu je jediný paragraf, který by se mohl týkat zmíněné koláže Týdne, tedy že novinář má respektovat soukromí osob, zejména obětí trestných činů. I to je ale věc týkající se píšících novinářů,“ říká Barbora Osvaldová.

Pro Karla Hvížďalu je inkriminovaná obálka Týdne jen jedním z důkazů o „obecnějším rozvolnění mravů a úrovně kultury“. „Nevyčítal bych to ale jen redaktorům Týdne,“ říká Hvížďala, podle nějž je dnes celkově „strašlivě jednoduché“ fotografie technicky měnit.

Právě to je podle Barbory Osvaldové také vhodný impuls k tomu, aby byl tuzemský etický kodex pro novináře doplněn o část týkající se obrazového zpravodajství nebo aby v etické komisi Syndikátu zasedl profesionální fotograf.

Tmavší kouř a více střel
„Nemůžeme to vědět jistě, ale nepříliš přirozený postoj dívky na původní fotografii vypadá, jako by byl záběr naaranžován,“ poukazuje na spornou přirozenost záběru z blízkovýchodního konfliktu Jan Vyhnánek.

Podobné pochybnosti o falšování skutečnosti se nedávno u jednoho z fotografů Reuters potvrdily: agentura okamžitě ukončila spolupráci s Adnanem Hajjem, který pomocí počítačového programu na jedné fotografii ztmavil kouř po bombardování a na jiné „přimaloval“ střely ze stíhačky.

Přibarveno. Izraelské letouny bombardovaly 5. srpna předměstí libanonského Bejrútu. Dva záběry dokumentují, jak fotograf počítačem ztmavil kouř (realitu zachycuje ten první). Na třetím jsou k izraelskému letounu F-16, útočícímu 2. srpna u Nabátíje v jižním Libanonu, „přikresleny“ k jedné skutečné další dvě střely.