Melčák u Ústavního soudu vyhrál, volby v říjnu nebudou

Ústavní zákon o zkrácení volebního období se zrušuje dnem 10. září, rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb pozbývá platnosti, oznámil předseda soudu. Proti nálezu Ústavního soudu byli jen dva soudci - Vladimír Kůrka a Jan Musil.

On-line On-line z jednání Ústavního soudu jsme sledovali ZDE

Jde o průlomové rozhodnutí. Ústavní soud poprvé zrušil normu, která je označovaná jako ústavní zákon. A stejnou kompetenci si přiznal i do budoucna. "ÚS má kompetenci přezkoumávat i akty označené jako ústavní zákony z hlediska jejich souladu s podstatnými náležitostmi demokratického a právního státu; jinak by totiž byla ochrana ústavnosti iluzorní, neboť ústavním zákonem by bylo možno učinit cokoliv," uvedl v tiskové zprávě generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Soudce zpravodaj Pavel Holländer přečetl odůvodnění nálezu.

Výrok dnešního nálezu Ústavního soudu zní: 1. Ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, se zrušuje dnem 10. září 2009. 2. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignované předsedou vlády, pozbývá platnosti současně s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

Podle exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je rozhodnutí Ústavního soudu protiprávní ale hodlá ho respektovat, řekl LN.

Kritika Zaorálkova projevu
Melčák ještě před verdiktem soudu uvedl: "Ústavní soud mne nezklamal, je skutečnou pojistkou demokracie."

Jednotlivé strany se vracejí k soudu. Přemysl Sobotka řekl dopolední jednání hodnotil slovy: "Projev Zaorálka byl politický. A bohužel ústavní soudci se chovali také politicky."

Řeč místopředsedy sněmovny kritizoval i Šéf ODS Mirek Topolánek "Zneužil svého závěrečného vystoupení bezprecedentním způsobem. I to by mělo vést soudce k potvrzení voleb v původním termínu," uvedl pro server Novinky.cz.

Dlouhá rozprava
Ústavních soudců se na jednání sešlo všech 15. U předchozího rozhodnutí o Melčákově stížnosti dva z ústavních soudů, Dagmar Lastovecká a Miloslav Výborný, chyběli.

Poslaneckou sněmovnu zastupoval její místopředseda Lubomír Zaorálek (ČSSD), za Senát přijel předseda Přemysl Sobotka (ODS). Jednání provázel velký zájem veřejnosti, ti co se chtěli účastnit jednání, museli si opatřit vstupenky. Více čtětě ZDE.

Soudce-zpravodaj a současně místopředseda soudu Pavel Holländer přečetl zprávu, která jednání uvedla. Zopakoval, že podle Melčákovy stížnosti je jednorázové zkrácení volebního období neústavní.

Zaorálek zpochybnil pravomoc ústavního soudu projednávat a rušit zákony

Vlček je zdravotně indisponován Vlček dnes nezastupuje sněmovnu před Ústavním soudem, protože je zdravotně indisponován. Proto pověřil Zaorálka, řekla Vlčkova mluvčí.

Poté se místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek ujal slova, aby rozšířil stanovisko sněmovny. Ústavní soud podle něj nemá právo ústavní zákon přezkoumávat.  "Ústavní soud není nejvyšším orgánem ve státě. Ústavodárná kompetence je ústavou svěřena výlučně parlamentu. Ústavní pořádek nelze doplňovat či měnit cestou derogačních rozhodnutí Ústavního soudu," uvedl Zaorálek.

Zaorálek dále připomněl, že sněmovna schválila předčasné volby výraznou většinou. Pro bylo 172 ze 200 poslanců. Ústavní většina jsou tři pětiny poslanců, tedy 120.



Poslanecká sněmovna podle Zaorálka nechce upřít Melčákovi právo vykonávat jeho mandát. Její předčasné rozpuštění je zcela normální v demokratických státech. "Zkrácení volebního období dopadá na všechny stejně," dodává Zaorálek.

Melčák a Kalvoda naslouchali slovům Lubomíra Zaorálka, Kalvoda si k nim dělal poznámky. Na závěr chtěl po Zaorálkovi důkaz o tom, že by vznikly státu větší náklady na volby. "Nejde jen o náklady
státu, ale i náklady politických stran, například těch malých," uvedl
místopředseda sněmovny. Kalvoda v pozdějších volbách nevidí problém.

Soudce Jiří Mucha se zeptal, zda si Zaorálek opravdu myslí, že Ústavní soud nemůže přezkoumávat ústavní zákony. Zaorálek byl lehce nervózní, nejasně vysvětlil rozdělení moci zákonodárné a soudní. Po sérii dotazů soudců své kategorické stanovisko poněkud zmírnil. Zdůrazňoval, že je laikem, který si v souvislosti s dnešním jednáním přečetl ústavu a zákon o ústavním soudu.



Další dotaz vznesla soudkyně Eliška Wagnerová. Zeptala se, zda ČSSD, když svrhlaTopolánkovu vládu, přemýšlela, s kým bude vládnout. Zaorálek se bránil, že politizuje jednání. "Činili jsme to, co jsme museli," tvrdil místopředseda sněmovny. Zaorálek také popřel, že poslanci zvolili tento způsob vyvolání předčasných voleb kvůli tomu, že v mezidobí nepřicházejí o své platy.

Soudce Vojen Güttler se Zaorálka ptal na to, jaký rozdíl politici spatřují mezi současnou situací a rokem 1998, kdy parlament obdobným zákonem poprvé zkrátil volební období Poslanecké sněmovny. "Situace je překvapivě podobná. I tehdy jsme co nejrychleji potřebovali vládu se silným mandátem," uvedl Zaorálek.

Kalvoda: Poslanci se nepokusili sestavit novou vládu
Pokládání dotazů skončilo po dvanácté hodině. Slovo dostal advokát Jan Kalvoda. V závěrečné řeči připomněl, že zákonodárci by měli před předčasnými volbami podniknout tři vážně míněné pokusy o sestavení vlády, což neudělali. "Rozpuštění sněmovny je až následkem empirické nemožnosti této povinnosti dostát, a ne apriorní neochoty se dohodnout. Jak je snadné říci: naše programy nejsou slučitelné a rozdáme si to v nových volbách," uvedl Kalvoda.

Dále uvedl, že Ústavní soud by měl ústavní zákon o zkrácení volebního období zrušit. "Není ústavním zákonem, protože ústavu nemění ani nedoplňuje," uvedl Kalvoda.

Co bude dál? Poslanecká sněmovna již kvůli případnému zrušujícímu rozhodnutí Ústavního soudu rozpracovala změnu ústavy. Schválí ji možná už v pátek. Novela umožní prezidentovi, aby na návrh ústavní většiny poslanců rozpustil sněmovnu. Volby se možná uskuteční 6. a 7. listopadu.